Plyn zlevnil o 9,6 procenta a elektřina o 4,3 procenta. Obě položky patří mezi regulované ceny a se zpožděním reflektovaly propad cen ropy v uplynulém roce. Další výrazný příspěvek přišel od potravin, jejichž ceny meziročně poklesly o půl procenta.
Za pozornost stojí relativně stabilní růst cen služeb, které poměrně málo zareagovaly na zamrznutí aktivity v odvětvích citlivých na šíření koronaviru a související restrikce. Čistá inflace (celková bez potravin a regulovaných cen – pozn. aut.) dokonce mírně vzrostla na 1,6 procenta.
Výhled na zbytek roku zůstává příznivý, i když nejsme tak optimističtí jako slovenská centrální banka (NBS), která očekává průměrnou inflaci v letošním roce okolo 0,7 procenta. Dle našeho odhadu bude průměrná inflace zhruba o půl procentního bodu vyšší.
Vede nás k tomu několik důvodů. Za prvé ceny ropy budou výrazně vyšší, než 42 dolary (za barel – pozn. red.) předpokládané NBS v poslední prognóze. To může kromě růstu cen pohonných hmot vyústit i v opětovný nárůst regulovaných cen energií v závěru roku. Za druhé očekáváme vyšší „jádrovou“ či poptávkou inflaci.
„Strnulost“ cen vůči poklesu omezí dezinflační opožděné efekty slabé spotřebitelské poptávky a restrikcí a jejich odstranění později obnoví tlaky na růst cen v řadě odvětví postižených pandemií, kde se firmy budou snažit zohlednit dodatečné náklady vyvolané pandemií. Dlouhé období restrikcí donutilo část z nich opustit trh, čímž dojde k omezení konkurence. Určité zvýšení cen by tentokrát po dlouhém období uzavírek mohli tolerovat i spotřebitelé.
Zajímavou otázkou je, proč zůstává vývoj cen na Slovensku výrazně příznivější, než v České republice, kde v lednu vzrostly ceny o 2,2 procenta a kde vyšší inflace byla pravidlem i v předchozích letech. Při relativně podobné ekonomické situaci a struktuře ekonomik se zdá být tím klíčovým vysvětlením členství Slovenska v eurozóně.
To vede k intenzivnějšímu „průsaku“ nízké inflace z eurozóny do slovenských cen a k ukotvení inflačních očekávání na nižší úrovni. Slovensko se navíc přirozeně vyhnulo prudkému oslabení, které po propuknutí pandemie postihlo korunu a jiné středoevropské měny. Aktuální posílení koruny by tak mělo přispět k přivření rozdílu mezi českou a slovenskou inflací, nicméně vyšší česká inflace bude pravděpodobně pravidlem i v následujících letech.
Autor je makroekonomický analytik Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
