Mezičtvrtletní růst v letošním prvním čtvrtletí navázal na sílu v těch předcházejících a dosáhl silných 0,7 procenta. Letos podle nás slovenská ekonomika svůj výkon ještě navýší, když předpokládáme, že růst zrychlí na 2,3 procenta.
Podobně to vidí i analytický konsensus, který na začátku května činil 1,9 procenta. Nicméně překvapivě silný výkon na začátku roku by mohl volat po přehodnocení odhadů směrem nahoru. Svižné tempo růstu slovenské ekonomiky kolem 0,4-0,5 procenta by ve zbytku roku mělo pokračovat.
Zopakování, ba dokonce zrychlení růstové dynamiky oproti prvnímu čtvrtletí, je tak nepravděpodobné. Oproti loňsku dojde k obměně růstového pohonu tamní ekonomiky. Na rozdíl od silného čistého vývozu, který podpořil export rozpracovaných výrobků díky obnovenému fungování dodavatelských řetězců, bude hnací silou domácí poptávka.
Ta se může opět spolehnout na prostředky z fondů EU, byť oproti loňsku v daleko menší míře. Probíhající rozepře s EU nad změnou právního řádu a vysoké schodky veřejných financí ovšem mohou vést k tomu, že Slovensko o tento strategicky důležitý růstový podnět alespoň z části přijde.
Domácnosti by měly dále těžit ze solidního mzdového růstu, který vloni dosáhl v průměru 9,6 procenta. Letos by sice měl zpomalit na sedm procent, a to vzhledem k daleko menšímu růstu cen výrazně zvýší kupní sílu domácností. Oživení spotřebitelské poptávky také znamená trvalejší tlak na růst cen. I proto inflace letos zřejmě zůstane nad dvouprocentním cílem.
A to i přestože vláda pro letošní rok na vrub zhoršení veřejných financí zmrazila ceny energií. Vlivem odeznění těchto opatření ceny energií v příštím roce prudce vzrostou, což opět zabrání inflaci v dosáhnutí dvouprocentní mety. Slovenská ekonomika by ale i navzdory nestrefení inflačního cíle měla pokračovat v poměrně silném růstu, jak už i to dokázala loni.
