V obou zemích se ovšem inflace snižuje. Takzvaná harmonizovaná inflace činila na Slovensku v červnu dle předběžných údajů Eurostatu, resp. ČSÚ 11,3 procenta, zatímco v Česku 11,2 procenta. Harmonizovaná inflace, kterou sleduje Eurostat, je preferovaná z hlediska mezinárodního srovnání.
Na Slovensku by inflace měla být letos i v příštích dvou letech znatelně vyšší než v Česku. Podle prognózy, již sestavuje agentura Bloomberg na základě střední hodnoty řady odhadů mezinárodních finančních institucí, by letos měla celoročně inflace na Slovensku vykázat hodnotu 11,3 procenta.
V příštím roce pak 5,4 procenta a roku 2025 pak 3,8 procenta. Podle stejného odhadu bude česká inflace v daných letech vykazovat po řadě hodnoty 10,9 procenta, 2,8 procenta a konečně 2,3 procenta.
Mezinárodní instituce tedy předpokládají, že Česko má před sebou více let, po která bude – jako už nyní – vykazovat nižší inflaci než Slovensko. To souvisí zejména s omezenějšími možnostmi, jimiž slovenská ekonomika může vleklejší zvýšené inflace čelit.
Slovensko především na rozdíl od Česka postrádá nezávislou měnovou politiku. O ni přišlo vstupem do eurozóny. Pokud by nebylo členem eurozóny, mohlo by nastavit své základní úrokové sazby na vyšší úroveň a tak – jako Česko – proti inflaci bojovat účinněji.
Kritici, kteří v současnosti poukazují na to, že boj České národní banky s inflací je neúčinný, tedy nyní buď musí toto své stanovisko přehodnotit, nebo začít říkat, že také boj Evropské centrální banky (ECB) s inflací – alespoň tedy v zemích typu Slovenska – je neúčinný. ECB si nemůže dovolit nastavit vyšší úrokové sazby, neboť by tím ohrozila udržitelnost veřejných financí zejména takzvaného jižního křídla eurozóny v čele s Itálií.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
To slovíčko „jen“ u 9,7% je docela úsměvné….
Rovnice má dvě strany . A to množství peněz (centrální banku) a fiskál (vládu) . U centrální banky je to jednoduché . Zvednete uroky (peníze jsou vzácné) až se něco rozbije (krize) . U fiskálu jde o podobnou věc . Mužete se zadlužit (pumpujete peníze ) a nebo zvednete daně . To má stejný efekt jako u centrální banky urok . A ještě je zde další věc a to jsou regulace (konkurenceschopnost) . Jaké nastavíte regulace , tak se budou chovat obce a rozvoj realit . Protože ekonomika je o realitách . Někde spíte , pracujete , nakupujete . Vše je o konkurenci v těchto segmentech a utratách .
Z toho je viditelné , jak obrovské mají vlády možnosti oproti centrálním bankám .
To je ten zásadní rozdíl mezi státy viz USA a nebo třeba Srí lanka co krachuje.