Navíc, i s ohledem na dopady na ekonomiku je prokazatelné, že snížení daně z příjmu má pozitivní i negativní dopady. Na jednu stranu je tu pozitivní dopad na rodinné rozpočty, což se odráží v následném zvýšení úspor a investic (substituční efekt – pozn. aut.).
Na stranu druhou ovšem poměrné zvýšení rodinných příjmů povede k tomu, že část populace omezí svou ekonomickou činnost, a tudíž sníží pozitivní dopad snížení daní na ekonomiku (příjmový efekt). Pozitivní dopad snížení daně z příjmů tak není prokazatelný, a navíc, pokud není doprovázen ekvivalentním snižováním výdajů, vede k vyššímu deficitu státního rozpočtu.
Tento tah spojený s odhadovaným poklesem ekonomiky až o 14 % (dle odhadu ČNB na základě spotřeby elektrické energie v červenci) tedy může znamenat akceleraci snížení státních příjmů v období ekonomického poklesu.
Pozornost by tak měla být upřena na narovnání výpočtu základu pro daň z příjmu, tzv. superhrubé mzdy. Hlavní zaměření by se však mělo týkat transformace českého průmyslu na průmysl 3.0 za pomoci investic do vzdělávání a digitalizace veřejné správy.
Výsledkem bude nejen inovativní charakter českého průmyslu, ale také zvýšení produktivity, ve které Česko ztrácí za zeměmi jako je Estonsko či Dánsko, které mají výše uvedené oblasti jako prioritu již několik let.
Autor je manažer společnosti Accenture
(Redakčně upraveno)
