Co stojí za chabou poptávkou? Lidé, kteří chtěli okázalou spotřebou signalizovat ctnost (rozuměj: koupí drahého auťáku ukázat ostatním, „že na to mají“, aby se dokonce i starali o životní prostředí, pozn. aut.), si už elektrovůz pořídili. Ostatní, jichž je drtivá většina, se do pořízení elektroauta neženou.
Snobská složka poptávky se také vyčerpala, protože hitem večírků teď už není „EV“ a „ESG“, nýbrž „AI“, tedy umělá inteligence. Už se příliš rozkřiklo, že kdo jezdí v elektroautě, vlastně často jezdí na uhlí, často podporuje čínskou ekonomiku, drancování přírody pro těžbu niklu v Indonésii, dětskou práci v Kongu…
Environmentální přínosy elektromobility se v rostoucí míře ukazují být přinejmenším sporné, zahrne-li si do kalkulace nejen provoz vozu, ale i jeho výrobu, včetně produkce elektrobaterií. Autopůjčovny typu Hertz v USA vyřazují ze svých flotil desetitisíce elektrovozů, neboť jejich opravy jsou příliš nákladné. Nahrazují je auty s tradičnějším pohonem.
Předlužené vlády Západu musí v čase trvaleji vyšších úrokových sazeb tlumit svoji rozhazovačnost, takže škrtají dotace na elektromobily. Ani v zemích typu Německa se nedaří uspokojivě rozvíjet potřebnou infrastrukturu, zejména dostatečně hustou síť nabíjecích stanic.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
