Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziroční tempo inflace zrychlilo ze zářijových 2,3 na říjnových 2,5 procenta. Hlavním důvodem vyšší inflace je právě zdražování potravin.
„Inflace v říjnu opět překvapila, ale tentokrát na druhou stranu, když meziměsíčně vzrostla o 0,5 procenta, zatímco náš i tržní odhad očekával růst o 0,3 procenta,“ uvedl pro faei.cz analytik Martin Kron z Raiffeisenbank. A dodal: „Opět cenový vývoj výrazně ovlivnily ceny potravin.“
Kron poznamenal, že ceny potravin jsou jako na houpačce. „Jednou vzrostou více, jednou méně, nicméně pozitivním je, že trendově jejich meziroční růst zpomaluje,“ poznamenal Kron, podle něhož právě potraviny vytvářejí proinflační riziko i do budoucna.
„Z pohledu České národní banky (ČNB) aktuální výsledek zcela jistě nenalomí Bankovní radu ČNB snížit úrokové sazby již na svém čtvrtečním zasedání,“ dodal Martin Kron z Raiffeisenbank.
Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE, také předpokládá, že ČNB na svém aktuálním zasedání ponechá úrokové sazby na současné úrovni. „ČNB úroky dále snižovat nechce a repo sazba tak na své aktuální úrovni 3,50 procenta již zřejmě dosáhla svého minima,“ uvedl Jáč pro faei.cz.
Snížení úroků nečekejme
Průměrná inflace za celý rok 2025 by mohla činit 2,5 či 2,6 procenta, když v roce 2024 činil celoroční průměr 2,4 procenta,“ poznamenal Jáč. V příštím roce by ale podle něj mohlo tempo růstu spotřebitelských cen zmírnit a přiblížit se ke dvěma procentům.
„Naše prognóza očekává v roce 2026 průměrnou inflaci na úrovni 2,1 procenta, s vývojem spotřebitelských cen ale mohou zahýbat případné kroky ze strany nové vlády,“ uvedl Jáč, podle něhož se Bankovní rada ČNB bude patrně i nadále držet opatrného přístupu k úrokovým sazbám.
„Vedle obav z vývoje mezd a cenových tlaků ve službách a na trhu nemovitostí bude centrální banka také velmi pozorně sledovat, nakolik bude mít výsledek parlamentních voleb a formování nové vlády dopad na výhled rozpočtové disciplíny,“ upozornil Radomír Jáč.
Komerční banka podle jejího ekonoma Martina Gürtlera dokonce očekávala, že meziroční inflace v říjnu klesne ze zářijových 2,3 na 2,2 procenta. Místo toho se o tři desetiny procentního bodu zvýšila. Jako hlavního viníka označil rovněž potraviny.
„Ty, včetně všech nápojů a tabáku, meziměsíčně vzrostly v průměru o 1,1 procenta a kompenzovaly tak zářijový pokles o 0,6 procenta. Jejich meziroční růst v důsledku toho podle údajů ČSÚ zrychlil z 2,9 na 3,9 procenta,“ uvedl Gürtler pro faei.cz.
Poznamenal, že právě ceny potravin jsou poslední dobou velmi volatilní (nestálé, pohyblivé – pozn. aut.) a jejich vývoj je těžko předvídatelný. „Faktory, které na ně působí, přitom spíše ukazují na zvolňování tlaků na jejich růst,“ uvedl.
Týká se to podle něho například nižších dopravních nákladů kvůli levnějším pohonným hmotám, meziročně silnějšího kurzu české koruny či příznivější zemědělské úrody. V souladu s tím v posledních měsících dochází k poklesu cen zemědělských výrobců.
„Ty jsou podle posledních dat za září oproti letošnímu vrcholu z dubna nižší o 6,5 procenta. Je tak možné, že v dalších měsících bude říjnový nárůst spotřebitelských cen potravin kompenzován a celková inflace se opět dostane blíže ke dvouprocentnímu cíli centrální banky,“ řekl Gürtler.
Inflace pod dvěma procenty?
V roce by se podle prognózy Komerční banky mohla inflace dočasně dostat i pod dvě procenta. „Po letošních 2,4 až 2,5 procenta odhadujeme pro příští rok inflaci v průměru na 1,5 procenta,“ sdělil Martin Gürtler.
Významně by na to mělo podle něj působit plánované převedení plateb na obnovitelné zdroje energie z domácností na stát v rámci regulované složky ceny elektřiny, což by se pravděpodobně mělo stát už od ledna 2026. K tomu by se mělo přidat i pokračující zlevňování energií.
„Celkově by tak energetická složka měla na spotřebitelské ceny vytvářet silně dezinflační tlak. V dalších letech se ale inflace v důsledku expanzivní fiskální politiky zřejmě vrátí nad cíl centrální banky,“ poznamenal Gürtler.
Jan Bureš, hlavní ekonom ČSOB, se také připojil k analytikům, kteří se „netrefili“ do aktuálního trendu inflace. A stejně jako ostatní připomíná zásadní dopad cen potravin. „Ty už poměrně tradičně stojí v posledních kvartálech za většinou inflačních překvapení,“ uvedl Bureš pro faei.cz.
Dodal, že ceny potravin jsou oproti minulosti o poznání více rozkolísané. „Do značné míry tak stály za překvapivě nízkou inflací v září, a v říjnu působí překvapení zase v opačném směru,“ poznamenal Bureš.
Ostatní části spotřebitelského koše se podle něj na první pohled vyvíjejí podle očekávání – podle předpokladu lehce zlevnily ceny energií a v souladu s odhady je i dynamika cen zboží. Upozornil ale na vývoj inflace ve službách.
„Jinak pravděpodobně centrální bankéři přepíšou výhled inflace na tento a příští rok lehce směrem dolů, což je konzistentní i s naším odhadem,“ uvedl Bureš, který v listopadu očekává zatím lehké zvolnění inflace, v prosinci ale jednorázový nárůst.
„V lednu nevylučujeme viditelnější pokles tažený primárně levnějšími energiemi. Ohledně lednových změn cen však stále panuje výrazná nejistota, neboť řada regulovaných cen bude teprve oznámena,“ konstatoval Jan Bureš.
Pokud by se měl tento inflační scénář naplnit, může část bankovní rady na začátku nového roku podle Bureše minimálně koketovat s myšlenkou dalšího lehkého poklesu sazeb.
„Na ten však podle nás nakonec nedojde, a to proto, že neuvidíme nijak výrazné odeznívání mzdové dynamiky ani zvýšeného inflačního momenta ve službách,“ dodal Jan Bureš.
