Špatné počasí sebralo restauracím hosty. Majitelé sčítají ztráty

Počasí má na tržby restaurací a hospod mnohem větší vliv, než by si většina běžných zákazníků představila. Důkazem je letošní léto. V červenci a srpnu bylo mimořádně chladno, takže namísto očekávaných vysokých výdělků na vrcholu sezony mnohé podniky spíše sčítají ztráty.
Když prší, v restauracích v létě počítají ztráty. Ilustrační foto: Pixabay.com
Když prší, v restauracích v létě počítají ztráty. Ilustrační foto: Pixabay.com

Vyplývá to z aktuálních dat, které Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) poskytla společnost Dotykačka, jejíž pokladní systém je v Česku nejrozšířenější. Pro tuzemské gastro podniky jde už o třetí nevydařenou letní sezonu za sebou. Katastrofální byl zejména červenec.

„Bohužel se znovu potvrzuje, že nejmocnějším manažerem v oboru gastronomie je počasí,“ konstatoval Petr Menclík, ředitel Dotykačky. Dodal, že zatímco slunce dokáže zvednout denní tržby i o desítky procent, déšť a zima způsobují pravý opak. „Krásného počasí bylo o prázdninách minimum, a tak jsme v uplynulých měsících zaznamenali meziroční pokles prakticky ve všech ukazatelích,“ dodal.

Hodně špatný červenec

Ze srovnání s předchozím rokem vyplývá, že červencové tržby si meziročně pohoršily o čtyři procenta. Zdánlivě nijak tragické číslo dostává úplně jinou váhu v kontextu předchozích sezon, které pro gastro obor dopadly v souhrnu rovněž velmi špatně.

„Už loňská čísla byla mínusová. A předloňská taktéž. Laťka tedy byla opravdu nízko, přesto došlo k dalšímu výraznému poklesu,“ upozornil Vladimír Sirotek, ředitel tržního a datového výzkumu Dotykačky. Poslední dobrý červenec podle něj gastro zažilo v roce 2022.

„Navrch je třeba započítat inflační efekt. Aby se dalo mluvit o přijatelném výsledku, musely by tržby podniků přinejmenším vyrovnat inflaci. To se ani vzdáleně neděje,“ uvedl Sirotek, podle něhož za uplynulý rok zdražilo gastro o tři procenta.

„Od zmíněného léta 2022 ceny stouply dokonce o dvacet procent. Letošní výsledek je tedy skutečně katastrofální,“ dodal Sirotek. Dopad červencového špatného počasí ještě umocnila jarní dlouhodobá předpověď.

„Meteorologové avizovali extrémně horké léto, všichni provozovatelé tudíž očekávali rekordní tržby a podle toho se předzásobili,“ poznamenal Luboš Kastner, člen představenstva AMSP ČR a současně člen představenstva Hospodářské komory a provozovatel několika restaurací. Ve výsledku tak podle něj provozovatelé tratili dvakrát. „Na nízkých tržbách i na nákupu zboží, které pak neprodali,“ řekl.

Lidé zůstali doma

Ze statistik Dotykačky vyplývá, že se lidé o prázdninách mnohem víc zdržovali doma. Na rozdíl od jarních teplých měsíců, kdy při každé příležitosti vyjížděli mimo města, což se velmi pozitivně odráželo na rostoucích tržbách gastro podniků v nejmenších obcích. Jenže v létě bylo všechno jinak.

„O prázdninách zpravidla vidíme markantní nárůsty tržeb zejména v malých obcích. Místo toho v červenci naopak došlo k největším propadům – dokonce i v Praze. Srpen už byl o něco normálnější, ovšem ztráty z první poloviny prázdniny nedokázal vykompenzovat,“ řekl Sirotek.

Červencové chování zákazníků pocítili především hoteliéři, kterým nepřijeli hosté. Ze všech gastro oblastí proto vykázali největší ztráty – meziročně minus 11 procent. O moc lépe na tom nebyly ani kiosky a bistra, jindy prosperující segment.

Kiosky jsou často vyloženě sezonní, a více než jiné provozovny jsou závislé na dobrém počasí. Mnoho z nich se nachází v atraktivních turistických lokalitách nebo kolem cyklostezek a dalších využívaných tras. Jakmile nedorazí očekávaní turisté, tržby okamžitě padají strmě dolů.

To vše se odrazilo také na podstatně nižší spotřebě piva. Z pohledu tržeb jeho konzumace meziročně klesla bezmála o desetinu. Naproti tomu nezvykle výrazně se v červenci dařilo teplým nápojům. Není tedy divu, že jedinými podniky, které si dokázaly zachovat tržby, byly kavárny.

Nejlevnější je Vysočina

Restauracím, hospodám a dalším podnikům se stále nedaří podle jejich představ, i když průměrné ceny obědů neustále rostou – byť v posledních měsících tento trend výrazně zpomalil. Vyplývá to z analýzy dat o platbách stravenkovými kartami Pluxee (dříve Sodexo, pozn. aut.)

Zatímco na začátku roku se průměrná cena poledního menu pohybovala okolo 192 až 193 korun a na jaře stoupla na 194 korun, v létě už atakovala hranici 197 korun. Mezi cenami platí významné regionální rozdíly, které dosahují až několika desítek korun.

Nejvyšší zůstávají útraty v Jihočeském kraji, kde se průměrná cena přiblížila 212 korunám, naopak nejlevněji je na Vysočině, kde se strávník naobědvá za průměrných 170 korun. S útratou nad 200 korun musí strávníci počítat ještě v dalších pěti regionech včetně Prahy.

Podle Pluxee nejspíš v některých oblastech naráží ceny na pomyslný strop. „Po mírném jarním zklidnění přišel znatelnější růst cen. V červnu byl ale mírně korigován, výrazně zlevnit si ale restauratéři nemohou dovolit,“ uvedla Tereza Knířová z Pluxee.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek