Spekulativní dluhopisy: Hrozí v ČR podvody?

Spekulativní dluhopisy se stávají obecně oblíbeným investičním nástrojem. Nakupují je už i drobní investoři. Jak jsme se do tohoto stavu dostali? V čem spočívá riziko instrumentů se spekulativním ratingem?

Ilustrační foto: knowledge.wharton.upenn.edu

Nízké úrokové sazby centrální banky, přebytek peněz na bankovním trhu a nízká poptávka po půjčkách jsou hlavními faktory, proč úrokové sazby na spořících účtech a termínovaných vkladech klesají pořád na nová minima. Podobnou situaci můžeme sledovat i u státních dluhopisů.

Podle údajů ČNB za červenec 2016 sazba z vkladů s dohodnutou splatností u domácností poklesla na 0,80 procenta. Historické minimum bylo zaznamenáno u sazby jednodenních vkladů a to 0,14 %. Průměrná sazba z vkladů s výpovědní lhůtou klesla na 1,07 procenta. Úroková sazba z vkladů na běžných účtech poklesla na minima, když dosáhla úrovně 0,06 %. Stejnou hodnotu můžeme sledovat i u sazby jednodenních vkladů nefinančních podniků. Sazba z vkladů s dohodnutou splatností do 1 roku poklesla meziměsíčně na 0,04 %. Úroková sazba z vkladů na běžných účtech zůstala na rekordních minimech 0,05 procenta.

Politika centrálních bankéřů je nekompromisní. Investoři nemají jinou možnost než hledat alternativy, které jsou dostupné na trhu a nabízí alespoň trochu zajímavý výnos. Mezi takovéto alternativy bezpochyby patří i high yield dluhopisy (dluhopisy se spekulativním ratingem) českých firem. Převážná část z těchto emitovaných high yield dluhopisů jsou seriózního charakteru. Ovšem u některých firem můžeme najít značně nedůvěryhodná finanční data.

Firmy emitují dluhopisy jako o závod a lákají investory na vyšší úrok, než získají v bankách. Pochopitelně na tom není nic špatně. Nicméně některé firmy za získané peníze z dluhopisů financují neatraktivní a mnohdy nesmyslné projekty. Taktika je jasná a vůně rychlých peněz je výrazná. Boháči na dluh se tváří jako velcí šéfové. Následně v neziskových projektech spálí hotovost a pak opět emitují nové dluhopisy, které se tlačí do drobných investorů. A to se jede dokola. Co je ještě mnohem horší, tak je to, že některé firmy jsou ve velké ztrátě a mají dokonce záporný vlastní kapitál. Investoři mnohdy ani problematice nerozumí, takže horko těžko si celou investici a vůbec společnost zanalyzují. Mimochodem drobný investor se může setkat s oblíbeným argumentem prodejců, že dluhopisy jsou schválené ČNB. Ano, to je sice pravda, ale pouze po právní stránce. Investiční atraktivitu centrální banka nezkoumá.

Takovéto firmy jedou na obrovskou finanční páku a zatím jim to vychází, nicméně problém může nastat při ekonomickém zpomalení. To už se totiž drobní investoři nemusí dočkat ani úroku ani vložených prostředků. Byť jenom vzpomeňme si na kauzu Credit and Development Company, která oškubala investory o 27 milionů korun. Bývalí manažeři už šli na pět let do vězení. Podle soudu společnost na dluhopisech slibovala roční výnos 6,4 nebo 7,5 procenta, přestože nevykazovala podnikatelskou činnost. Peníze z dluhopisů byly podle soudního spisu vyváděny z dosahu původní firmy k jiným personálně propojeným společnostem.

Autorka je analytik ve společnosti Finlord
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Investice

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.