Také v Česku síť v pondělí 15. února ráno kvůli mrazům kolem mínus patnácti až dvaceti překonala rekordní zatížení. Podle Lukáše Hrabala z přenosové soustavy ČEPS v pondělí v 08:50 dosáhla okamžitá spotřeba elektřiny v ČR hodnoty 12 226 megawattů (MW).
Překonala tak dosavadní maximum z 28. února 2018 o více než 150 MW. Šlo o nejvyšší okamžitou spotřebu elektřiny od roku 1990, od kdy jsou srovnatelné údaje k dispozici. „Vysoké zatížení elektrizační soustavy nastává vždy v zimě v pracovní dny a v období, kdy na území ČR trvají celodenní mrazy,“ řekl médiím šéf Dispečerské řízení ČEPS Miroslav Šula.
Nárazový rekord to sice byl, ale žádný podnik nemusel zastavovat kvůli případnému výpadku elektřiny výrobu a Češi, které teď některá německá média označují za „nebezpečné semeniště mutací“, si mohli alespoň vyluxovat bez omezení.
Ať se to někomu líbí nebo ne, je to mimo jiné i díky tomu, že základní linii spotřeby nám bezpečně pokrývají dvě jaderné elektrárny, a výkyvy pak dorovnávají uhelné, plynové a další zdroje. Sázet ale jen a jen na solární, větrné a vodní zdroje, to je, jak ukazují situace ze Švédska a Rakouska, velmi nebezpečné. Slunce, voda, vítr jsou doplněk.
A snažit se o nižší energetickou náročnost moderní společnosti? Štítkování elektrospotřebičů to nezachrání. Jsme zkrátka mnohem více on-line a vůbec vše se točí kolem počítačů, už i nákup bot se neobejde bez e-shopů.
Zdá se to jako drobnost? Není. Například prý počítačové šifry bitcoin, označované za měnu, celosvětově spotřebují za rok tolik proudu, jako dvě Česka.
Švédsko je přímo zeleným vzorem nového udržitelného světa. Bravo. Baví mě bambusová prkénka švédské nábytkářské firmy, líbí se mi, že se snaží ze starého dělat nové. Recyklovat.
Ale jak chtě nechtě musela připustit sama švédská média, země byla nucena nakoupit si mnohem dražší elektřinu z ciziny, z uhelných elektráren, a nahodit starou plynovou elektrárnu.
A stalo se to poměrně brzy poté, co si Švédové pod praporem až příliš zeleného hnutí odstavili jaderný blok. Stejně tak Rakousko. Před lety div nerozpoutalo válku kvůli Temelínu, a teď z něho nakupuje proud, a také z polských uhelných elektráren.
Mráz, který pro nás v Evropě sice byl pořádný, ale vlastně to ještě nic nebylo, protože trval krátce, ukazuje na zranitelnost státu, jenž vsadí na populistický ekologismus. Nejen, že elektrická vozítka mají najednou jaksi v mrazech problémy, to je spíše k pousmání.
Ale jde zde hlavně o závislost či nezávislost na velmocích. Například, proč je Maďarsko tak těsný přítel Ruska, přičemž nejde jen o vakcínu „Satelit“ (Sputnik)? Protože je životně závislé na ruském plynu.
Takže nejde jen o luxování…
