
Podle ministerstva průmyslu bude na letošní rok zapotřebí na provozní podporu obnovitelných zdrojů, především fotovoltaických elektráren z let 2009 a 2010, zhruba 31,5 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura ovšem do státního rozpočtu prosadil částku o 23 miliard nižší – tedy ve výši 8,5 miliardy.
Aspoň část chybějících miliard chtěl Stanjura zachránit svým přílepkem k novele energetického zákona označovaného též jako Lex OZE III. Jeho hlavním smyslem bylo zavést do legislativy pravidla pro akumulaci, agregaci a flexibilitu, což Česko potřebuje jako sůl – kvůli lepší regulaci energetické sítě s ohledem na rozvoj obnovitelných zdrojů.
Stanjurův přílepek zavádí individuální kontroly provozovatelů asi 2,8 tisíce solárních elektráren právě z let 2009 a 2010 (kdy stát nezvládl rozvoj fotovoltaiky, takže se na jejich provozní podporu musí vynakládat desítky miliard korun ročně, pozn. aut.) zatímco dosud se kontrola prováděla plošně pro celý sektor.
Zjednodušeno řečeno: Kdo by přesáhl roční výnos 8,4 procenta, přišel by finanční podporu. Ostatně na to právě Stanjura spoléhal. A možní i na to, že se mnozí provozovatelé podpory dobrovolně vzdají, než aby riskovali likvidační pokutu.
Vyplnění příslušného dotazníku pro Státní energetickou inspekci by si totiž například vyžádalo spoustu faktur třeba i více než 15 let starých nebo znát ceny elektřiny několik let dopředu. Kdo by ve formuláři chyboval, mohl by dostat pokutu až 50 milionů korun.
Přes všechny výhrady ze solárního sektoru dolní komora parlamentu Lex OZE III schválila i se Stanjurovým přílepkem (který se do předlohy dostal na poslední chvíli) a poslala ho do Senátu. Jenže tam předloha narazila, a to dost výrazně.
Celkem 49 senátorů z 65 přítomných zvedlo ruku pro pozměňovací návrh senátního hospodářského výboru, který Stanjurův přílepek z novely odstraňuje. Zásadních připomínek měli členové horní komory několik včetně toho, že plánované individuální kontroly odporují evropským předpisům (umožňují plošné, sektorové kontroly) nebo že jde o retroaktivní opatření.
Každopádně platí, že se předloha vrátila zpátky do sněmovny. Aby senátní veto přehlasovala, je zapotřebí nadpoloviční většina všech poslanců, tedy 101 zákonodárců. A to může být pro koalici, která nyní disponuje 104 hlasy, velký problém.
Jednak proto, že Senát poslal do Poslanecké sněmovny velmi silný signál – právě tím, že se proti Stanjurovu přílepku postavil velký počet senátorů včetně těch koaličních. To může motivovat vládní poslance, kteří měli s plánem ministra financí problém už při prvním hlasování v dolní komoře.
Pak tu jsou i relativně běžné zádrhele, jako například to, že do sněmovny na klíčové hlasování nedorazí dostatečný počet koaličních poslanců – třeba kvůli tomu, že budou nemocní, což by v aktuální chřipkové epidemii nebylo žádným překvapením.
Ostatně předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické strany Marek Benda v televizi CNN Prima News připustil, že dát dohromady 101 hlasů může být problém. Každopádně platí, že jsou ohroženy miliardy korun, které měly aspoň z části vyplnit chybějících více než 20 miliard na zelené zdroje.
Z nového roku se ukrojil teprve jeden měsíc, a už teď se ukazuje, že státnímu rozpočtu bude chybět nezanedbatelná suma. Připomeňme, že letošní hospodaření státu počítá se schodkem 241 miliard korun, což je o 41 miliard méně než loni.