Psalo se to už před bezmála dvaceti lety a nic se na tom nezměnilo: Nejrizikovější skupinou jsou pro pojišťovny mladí řidiči do 25 let s trvalým pobytem v Praze. Přitom ve výzkumech i na ulici padesátníkům a starším vyčítají, že jezdí pomalu, nevnímají dopravní značky a mají pomalé reakce. Jenže statistiky pojišťoven prokazují, že mnohem více dopravních nehod, než senioři mají na svědomí čerství majitelé řidičských průkazů do 25 let. Těm se také výrazně opět prodraží povinné ručení.
„Věk je jedním ze tří hlavních parametrů, který se promítá do ceny povinného ručení. Cenu povinného ručení samozřejmě dále významně ovlivňuje bonus za bezeškodní průběh a místo trvalého bydliště pojištěného,“ uvádí Ladislav Gruber z portálu ePojisteni.cz.
Rozdíl v ceně povinného ručení bývá značný. Například dvacátník bydlící na vesnici zaplatí za povinné ručení Škody Octavie 5 000 korun ročně, senior ve věku 70 let o 2 300 korun méně. U některých pojišťoven je proto pro řidiče do 24 let s vozidlem s výkonem nad 110 kW pojistka až třikrát dražší. Jiná pojišťovna zase deklaruje, že mladí řidiči mají stejné podmínky jako ti starší, ale některé produkty zpřístupní jen starším nad 24 let. Věk a výkon motoru pak započítává u havarijního pojištění.
Typický pirát silnic: Pražák do 24 let v silném tmavém dieselu
Při detailním pohledu do analýz se ukazuje, že typický pirátem silnic v Česku je muž do 24 let z Prahy, který řídí devět let starý, silný dieselový vůz. Naopak nejméně dopravních nehod způsobí řidiči od 45 do 65 let.
Mladí řidiči, kteří mají řidičák méně než šest let, bourají nejčastěji. Motoristé s vozy se silným motorem nad 2500 ccm způsobují dopravní nehody 1,5krát častěji než řidiči v autech s motorem do 1000 ccm. Nejrizikovějšími řidiči jsou zpravidla ti, kteří řídí vozy značek Audi, BMW, Mazda, Mercedes nebo Volkswagen. Naopak nejodpovědnější řidiči jsou z pohledu statistiky ve věku 45 až 65 let z okolí Brna. Obvykle řídí zánovní vůz se slabším benzínovým motorem do 1600 ccm značek Hyundai, Škoda a Ford.
K evoluci patří to, že nová auta jsou prošpikována systémy, jež mají vychytávat chyby řidičů. Jak ale ukazují nedávné dálniční nehody, ale sebelepší systém nenahradí rozvahu a to, že si je třeba udržovat například alespoň dvouvteřinový odstup a v noci mnohem více. Nechceme soudit, ale při plus mínus předepsané rychlosti, lepší pozornosti a včasném a správném brždění by tolik auto nemuselo vrazit třeba do bourající cisterny.
Nad 80km/h si už nepovídám
Když na dálnici řídím, kašlu na telefon, neotáčím hlavu při rozhovoru ke spolujezdci, a při rychlosti nad 80 km si už ani moc nepovídám a soustředím se na jízdu, koukám se alespoň na tři až pět aut dopředu.
Necítím se jako mistr volantu, z kurzu školy smyku v Mostě jsem odjížděl s ještě větší pokorou, a tenhle přístup mne už mockrát ochránil před pořádnou šlamastykou. K tomu patří mít i rychlostní rezervu, aby člověk mohl blížící se krizi během vteřiny ujet. Plyn je někdy více než brzda. Hlavní je mít na uzdě své ego.
