Přitom již řadu let před propuknutím nádorového onemocnění lze u žen identifikovat lidský papilomavirus (zkráceně HPV, pozn. red.), který je jeho původcem. Smrtnost (mortalita) se rapidně zvyšuje zejména po 60. roce života.
U starších žen se úmrtnost na rakovinu děložního hrdla zvyšuje. „Incidence (počet nově nemocných za daný časový úsek, pozn. red.) a mortalita karcinomu děložního hrdla sice dlouhodobě klesá, v poslední dekádě sledujeme pokles incidence, resp. mortality, karcinomu děložního hrdla o 29 procent, resp. 15 procent,“ informoval MUDr. Vladimír Dvořák, Ph.D., předseda České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP.
„Dopad preventivního programu na incidenci je nicméně omezený u starších žen. Úmrtnost je bohužel stále vyšší, než činí průměr EU28,“ upozornil. Podle dat Národního onkologického registru ČR, který je provozován ÚZIS ČR, mezi lety 2008 až 2018 osciloval u žen starších 45 let počet nově diagnostikovaných případů okolo tisícovky ročně. Počet úmrtí se pohyboval ročně mezi třemi až čtyřmi sty.
Úmrtnost stoupá s věkem
U mladých žen je úmrtí na rakovinu děložního hrdla poměrně vzácné, s přibývajícími roky však mortalita narůstá. „Vrchol nastává mezi 65. a 69. rokem života. Za pětileté období v letech 2014–2018 počet případů mortality v této věkové kategorii činil 278 žen,“ sdělila RNDr. Denisa Krejčí z ÚZIS ČR, která vede tým analyzující data z Národního onkologického registru ČR.
V uvedeném časovém období zemřelo na rakovinu děložního hrdla celkem 1919 žen, z toho 1066 bylo starších 65 let. Odborníci tento fakt dávají do souvislosti s tím, že si starší ženy nesou dlouhodobě přetrvávající, bezpříznakovou infekci HPV z doby aktivního sexuálního života, ale zároveň přestávají pravidelně docházet na preventivní prohlídky ke gynekologovi.
„Často je to proto, že u nich odezní přechodové potíže,“ vysvětlil MUDr. Aleš Skřivánek, Ph.D. z olomouckého gynekologického centra. „Také mnohdy nemají sexuálního partnera. Víme, že ženy se dožívají vyššího věku než muži, jsou tedy častěji vdovy, anebo intimní život doma už nefunguje. Mají tudíž pocit, že tím pádem není důvod navštěvovat gynekologa,“ dodal.
Prevence nefunguje
Tento předpoklad je však podle odborníků nebezpečným mýtem: Latentní infekce HPV se totiž může projevit až po mnoha letech třeba i v šesté dekádě života. S rostoucím věkem se bohužel zvyšuje počet pokročilých případů onemocnění.
Ta se již nedají řešit jako předrakovinová stadia pouhou konizací, tedy malým zákrokem, při němž je odstraněna pouze postižená část děložního čípku. Nebezpečí proto tkví v tom, že onemocnění v tomto věku nebývá odhaleno včas.
„Smutnou realitou České republiky je, že bohužel značná část ženské populace gynekologické preventivní prohlídky nenavštěvuje, zejména se to potom týká populace žen starších 50 let, kde frekvence návštěvnosti klesá až na 30 procent,“ řekl prof. MUDr. Jiří Sláma, Ph.D. z Onkogynekologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty v Praze.
Jednou ročně
V tuzemsku má každá žena od 15 let výše jednou ročně nárok na preventivní prohlídku u gynekologa hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Tento benefit, který dokáže zabránit rozvoji závažných onemocnění, ovšem není plně využíván.
„Screeningový program karcinomu děložního čípku v ČR dlouhodobě dosahuje jednoletého pokrytí populace žen ve věku 25–59 let přibližně 56 %, pokrytí populace ve dvouletém intervalu dosahuje 74 %, nicméně u starších žen klesá,“ sdělil MUDr. Vladimír Dvořák, předseda České gynekologické a porodnické společnosti.
Fakt, že se žena vyhýbá gynekologickému vyšetření, může podle něj souviset také s psychikou, zejména ve vyšším věku. „Tato souvislost je určitě možná. Pro ženy bývají fyzické projevy stárnutí často významným stresorem, což můžeme chápat jako daň za soudobou představu života jako času tzv. věčného mládí,“ vysvětlil Dvořák.
Test dokáže odhalit riziko
Vysoce rizikové typy lidských papilomavirů jsou příčinou prakticky všech případů rakoviny děložního čípku. U části žen se pak tato „spící“ infekce může aktivovat a projevit abnormálními nálezy zjištěnými při preventivních prohlídkách a vést postupně přes předrakovinné stavy až k rakovině děložního čípku.
„Když ženy chodí na prevence, zjišťujeme prekancerózy, tedy přednádorové stavy, které jsou jednoduše léčitelné konizací, což je malý zákrok v rámci jednodenní chirurgie,“ řekl MUDr. Skřivánek.
Hlavní předností HPV DNA testu je jeho negativní prediktivní hodnota. Je-li žena HPV negativní, taková informace jí dává téměř jistotu, že v následujících třech, ale pravděpodobně více letech, je riziko rozvoje rakoviny děložního čípku velmi nízké. Kombinace negativní cytologie a negativního HPV DNA testu je pak nejvyšší garancí, že je riziko rozvoje rakoviny děložního čípku mizivé, a to na několik let dopředu.
Dcery přivádějí k lékaři své maminky
Základním předpokladem pro minimalizaci rizik rakoviny děložního čípku zůstávají pravidelné každoroční prohlídky u gynekologa a to i v pokročilém věku – zvláště pokud byla díky testování u ženy odhalena HPV pozitivita a pacientka tak patří do rizikové skupiny. Díky osvětě se naštěstí lékaři setkávají i se situacemi, kdy dcery přivádějí do gynekologické ordinace své maminky.
„Ano, stává se, že i čtyřicátnice nebo padesátnice přivádějí své starší maminky, které dvacet let nikde nebyly a stydí se přijít. Často právě proto, že zanedbávaly péči o své zdraví,“ uvedl gynekolog Skřivánek poznatky ze své praxe.
Odborníci se jednohlasně shodují: Ženy, které dlouhodobě nechodí na prohlídky, dělají zásadní chybu. Díky pravidelné péči a využití metod prevence, včetně testu HPV DNA, si mohou zachránit život. Proto by neměly s návštěvou otálet. Navíc preventivní prohlídka dokáže odhalit i mnohá jiná onemocnění, než je rakovina děložního čípku.
