Že schizofrenie vzbuzuje strach, je zcela pochopitelné. Informace o ní se totiž často objevují v souvislosti s tragickými událostmi a dalšími negacemi. Podle zjištění společnosti NEWTON Media, která analyzovala mediální výstupy za poslední dva roky, se tak děje zhruba ve čtvrtině případů (26 %). Polovina všech informací (54 %) je sice neutrální, ale příspěvků s pozitivním vyzněním není ani pětina (15 %). S tímto nepoměrem se zažité stereotypy vnímání nemoci a pacientů odbourávají jen těžko a velmi pomalu.
„Obraz schizofrenie je v médiích do značné míry spojován s násilím, což je shodou okolností i nejčastější mýtus, který se ke schizofrenii váže. Další hojně rozšířenou nepravdou jsou informace o tom, že nemoc může vyvolávat užívání návykových látek,“ uvádí Věra Čarná, vedoucí analytička NEWTON Media s tím, že nějaký mýtus je obsažen ve 13 % ze všech 2300 mediálních příspěvků, které se věnovaly schizofrenii v jejím původním, nikoli přeneseném významu. V některých případech bylo v jednom příspěvku zachyceno i více mýtů najednou. Jindy se média uchylují ke spekulacím a zkratkám, což na lidi s tímto onemocněním také nevrhá příliš dobré světlo. Tyto mediální zkratky se pak šíří na sociálních sítích, kde lidé články aktivně sdílejí, ve svých komentářích z nich čerpají, a dále tak nepravdy podporují. V minulém roce se schizofrenií zabývalo necelých 10 000 příspěvků.
„Tato zjištění potvrzují, že veřejnost i zástupci médií o schizofrenii stále nemají dostatek informací a kvůli tomu k nemoci, a především pacientům s touto diagnózou přistupují nevhodně. Cílem naší kampaně 100 tisíc neviditelných je proto rozšíření zájmu o nemoc a také možnosti její léčby,“ vysvětluje MUDr. Martin Minarovič, ředitel společnosti Janssen. Ten také připomíná, že unikátnost kampaně spočívá v tom, že za ní stojí tři farmaceutické společnosti zaměřující se mimo jiné na léčbu schizofrenie.
„Problematika duševních onemocnění je velice složitá a oceňujeme každou snahu o přiblížení tématu široké veřejnosti. A to i s ohledem na chystanou reformu psychiatrické péče v Česku, která dává mnohem větší prostor péči o pacienty v jejich přirozeném prostředí, tedy jinak, než jsme dosud byli zvyklí. Týkat se to bude i lidí, kterým byla diagnostikována schizofrenie. Česká veřejnost by si měla uvědomit, že soužití s těmito lidmi je možné. Už dnes se s nimi běžně potkáváme, a protože o nich nevíme, tak to nikomu nevadí,“ komentuje doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D., předseda České psychiatrické společnosti ČLS JEP, která kampani vyjádřila svou podporu.
Základem je moderní léčba a otevřený přístup
Moderní medicína přistupuje k léčbě schizofrenie komplexně. Pacientům jsou nabízeny různé druhy léků, podpora psychoterapeutů či sociálních pracovníků, a v případě zhoršení také hospitalizace. „Zásadním cílem léčby je předcházet relapsům (návratům) onemocnění a hospitalizacím, aby pacient zůstal ve svém domácím prostředí a aby nemoc dále nepostupovala. Proto je ale potřeba nemoc léčit kontinuálně a léčbu nevynechávat anebo nepřerušovat. Někteří lidé jsou schopni brát léky pravidelně ve formě tablet, jiní raději volí dlouhodobě působící formy aplikované injekčně v několikatýdenních intervalech,“ říká za farmaceutickou společnost ELI LILLY ČR její ředitel Miha Kline.
Povědomí o možnostech léčby a jejích účincích je pořád poměrně nízké, a to nejen mezi veřejností, ale překvapivě i mezi pacienty a jejich blízkými. Kampaň 100 tisíc neviditelných se proto snaží upozornit, že díky vhodně zvolené léčbě mohou nemocní vést kvalitní život a bez problémů splynout s okolím, tedy stát se neviditelnými. „Není lehké najít ideální řešení, v mém případě to trvalo několik let. Až vhodně zvolená léčba mě zbavila všech nepříjemných projevů nemoci a můj stav se zlepšil natolik, že o mojí nemoci nemá téměř nikdo ani tušení,“ přibližuje svůj příběh pacientka Alžběta Klímová, která i s diagnózou schizofrenie zvládla vychovat dvě děti, vystudovat vysokou školu a uplatnit se na trhu práce. Dnes působí jako peer pracovník a pomáhá zvládnout složitou životní situaci dalším lidem s psychickým onemocněním.
Podle dat analytického týmu vyhledávače Seznam.cz mají lidé zatím větší zájem o příznaky nemoci, které slovním spojením s výrazem schizofrenie jednoznačně dominují. Toto zjištění může odrážet jisté obavy z nestandardně se chovajících lidí, které máme tendenci zcela nepodloženě a hanlivě označovat jako schizofreniky, v horším případě nebezpečné schizofreniky. „Pro větší pochopení a zbavení se předsudků by bylo vhodné, aby se zvýšil zájem veřejnosti o možnosti léčby a její účinky a výsledky. Věříme, že se nám to i díky nové kampani podaří. Lidé by měli vědět, že pacienti s diagnózou schizofrenie chtějí a díky moderní medicíně také mohou žít společně s námi, kteří máme to štěstí, že se po psychické stránce můžeme považovat za zdravé,“ dodává PharmDr. Helena Rösslerová, MBA, ředitelka společnosti Lundbeck Česká republika.
Iniciátoři kampaně věří, že zájem o schizofrenii a možnost zlepšení života pacientů s touto diagnózou zvýší umělecká instalace 100 tisíc neviditelných, která bude od 10. září 2018 k vidění v odjezdové hale pražského Masarykova nádraží. Jejími autory jsou výtvarník Tomáš Vavříček, absolvent Akademie výtvarných umění (ateliér intermediální tvorby Milana Knížáka), a zakladatel a umělecký ředitel The Chemistry Gallery Petr Hájek. Instalace, umístěná s laskavým svolením společnosti Penta Real Estate, bude zároveň celý měsíc odkazovat na web www.100tisicneviditelnych.cz, kde pacienti, jejich blízcí a všichni další zájemci najdou základní informace o onemocnění i možnostech jeho léčby.