Podepsal se na tom zejména nárůst sociálních výdajů, pomoc domácnostem a firmám v souvislosti s vysokými cenami energií, dražší obsluha státního dluhu včetně výplaty úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů, ale i loňské rozpočtové provizorium doprovázené nižším předfinancováním.
Výdaje na sociální dávky především v důsledku valorizací důchodů jen za první dva měsíce letošního roku narostly meziročně o bezmála 18 procent (21,7 mld. Kč). Samotný systém důchodového pojištění v lednu (data za únor zatím nejsou dostupná, pozn. aut.) dosáhl rekordního schodku ve výši 8,4 mld. Kč (meziročně o 5,2 mld. více).
Dodatečné výdaje přitom prozatím nebyly vykryty mimořádnými příjmy, což ale souvisí i s tím, že např. finanční správou dosud vybrané odvody z nadměrných příjmů budou do státního rozpočtu započítány až v březnu.
Příjmová strana potvrzuje útlum domácí poptávky. Celkové příjmy sice byly meziročně vyšší o 21,4 mld. korun a relativně o 9,5 procenta (inkaso DPH o 12,5 %). To ale stále viditelně zaostává za růstem cenové hladiny (inflace v lednu dosáhla 17,5 % meziročně).
Celkově tak data státního rozpočtu z našeho pohledu indikují, že reálná spotřeba domácností zůstala utlumená. To souvisí s propadem reálných mezd, které zejména loni, a podle naší prognózy ani letos, nedokážou držet krok s vysokou inflací.
Letošní deficit státního rozpočtu patrně znovu překročí hranici 300 miliard korun. Rozpočet sice počítá se schodkem ve výši 295 mld. Kč, další mimořádná valorizace starobních důchodů však přinese i v případě schválení vládní úpravy dodatečné výdaje ve výši cca 15 mld. Kč. Dynamiku daňových příjmů bude navíc v letošním roce oslabovat utlumený růst tuzemské ekonomiky.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
