Zaměstnanci Úřadu vlády ČR. Čtyři pětiny voličů chtějí redukci úředníkůzdroj: Reprofoto: vlada.cz

Stát si bere 75 procent z výplaty. Kdo o tom ví?

Jestli vědí stranické sekretariáty, co by si přáli lidé, zcela jistě to neříkají svým poslancům ani ministrům. Jinak by nemohlo přibývat úřadů a úředníků, když přes čtyři pětiny voličů chtějí jejich redukci. Co dalšího ještě neberou politici v úvahu?

Čeští politici nerespektují přání 89 procent voličů, podle kterých si stát na daních bere příliš mnoho. Zároveň 82 procent voličů chce redukci státního aparátu. To jsou jasné vzkazy, které politikům vyslaly výsledky dvou reprezentativních průzkumů společnosti Data Collect, které loni provedla pro Libertariánský institut.

SVOBODNÉ ROZHODOVÁNÍ

Podle nich je pro lidi důležité, aby mohli svobodně rozhodovat o svých záležitostech a mít vliv na věci, jež mají dopad na jejich osobní život (98, respektive 97%). A více než polovině lidí (58%) vadí zadlužování státu, zatímco jedné třetině to „spíše nevadí“. Nic z toho ovšem vládní politici, obvykle pohříchu napříč parlamentními stranami, neberou v úvahu.

Respondenti průzkumu měli mimo jiné odhadnout celkové zatížení daněmi a odvody státu. Průměrný odhad byl 32 procent. Jenže skutečnost je horší. Například podle materiálu serveru iDnes z předloňského roku odchází v Praze z každé vydělané stokoruny na dani z příjmu a na zdravotním a sociálním pojištění celkem 57 procent. Česko v žebříčku skončilo až na 12. místě, mnohem horší je situace ve Francii, Belgii a Nizozemsku. Jenže na otázku, kolik by byli lidé sami ochotni státu na daních a odvodech zaplatit, vyšel v průzkumech Data Collect průměr na 14 procent.

Podle výpočtů Libertariánského institutu je však celková situace ještě horší. Ve formě daně z příjmu a zdravotního a sociálního pojištění, ale i dalších odvodů, daně z přidané hodnoty (DPH) apod., odevzdá Čech nakonec státu celkem 75 procent svého výdělku.

O této skutečnosti ovšem ví jen osm procent dotázaných. Jakousi povědomost o tom, že stát shrábne 75 procent výdělku („Tuším o tom poměru, ale neznám přesné číslo“) uvedlo 49 procent lidí, pro zbylých 43 procent to byla nová informace. Zároveň však 49 procent respondentů nepovažovalo uvedený údaj za věrohodný.

CO NÁS STOJÍ STÁT?

Průzkum „Co nás stojí stát“ ukázal i to, že Češi uvažují realisticky. Když totiž došlo na otázku, zda by modernímu státu stačila 10procentní daň ze zisku na to, aby zajistil vnější i vnitřní bezpečnost, justici, základní veřejnou správu a to, aby „nikdo neumřel hlady“, vyslovilo se 58 procent pro jedinou daň ve výši 17 procent. Je to o něco víc, než kolik by lidé průměrně platili dobrovolně, nicméně stále velmi hluboko pod současným stavem. Dalších 32 procent se domnívá, že by 10 procent „mohlo stačit“ a podle 10 procent dotázaných by desetiprocentní zdanění určitě stačilo.

Průzkum Stát a svoboda současně naznačuje i možné důvody, proč tak velký nesoulad mezi přáními a realitou nevyvolal dosud žádné výrazné pnutí ve společnosti. Na otázku, jak by se Česko mohlo během 10 až 15 let dostat na ekonomickou úroveň Německa, totiž nejpočetněji zastoupená odpověď dostala 14 procent (Snížit počet zaměstnanců ve státním sektoru, počet úředníků).

Odpověď Regulovat/snížit/zrušit sociální dávky těm, kdo nikdy nepracovali, volilo 11 procent respondentů, Nekrást, nerozkrádat dostalo devět procent, Snížit platy politiků osm procent, stejně jako Potlačit korupci, sedm procent lidí by šlo cestou Lepšího výběru daní a šest procent si vybralo možnost Lepší hospodaření/šetření.

Z toho je zřejmé, že lidé nemají sjednocený názor na to, jak by se konkrétně mělo postupovat. Zároveň historická zkušenost jasně dokládá, že dokud se společnost výrazně většinově neshodne na nějakém názoru, nedojde k žádné výrazné změně.

Přemysl Souček

PSALI JSME:
ROZHOVOR: „Kdybychom snížili daně, svět by vypadal stejně,“ říká ředitel Liberálního institutu Dominik Stroukal

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *