Na druhou stranu daň z příjmu fyzických osob zatím není zatížena daňovými změnami, které se projeví až od dalšího měsíce. Naopak vyšší byl výběr pojistného. Celkově tak státnímu rozpočtu chybí v rovnoměrném vyjádření čtyři miliardy korun.
Na výdajové straně zkresluje výsledek dřívější odvod peněz státu municipalitám a vyšší výdaje na platy učitelů. Naopak již tradičně vidíme pomalý rozjezd investičních výdajů, na které šlo o 13 miliard méně, než kolik by odpovídalo rovnoměrnému čerpání schváleného rozpočtu.
Celkově ale výdaje státu odpovídají plánu ministerstva. Z lednového výsledku však nelze vyvozovat příliš závěrů. Podstatná bude novela zákona státního rozpočtu a hospodaření státu v prvním čtvrtletí, které ukáže dopad vládních opatření na ekonomiku v závěru minulého roku.
Celé veřejné finance podle našich výpočtů skončily v roce 2020 s historicky rekordním deficitem 6,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což je o 6,4 p.b. více, než v roce 2019. Oproti naší říjnové prognóze je však výsledek lepší o 1,1 p.b. zejména díky nižšímu propadu ekonomiky v loňském roce a lepšímu hospodaření municipalit a zdravotních pojišťoven.
Pro letošek počítáme s deficitem státního rozpočtu 400 miliard korun. Celkové veřejné finance by tak skončily ještě s vyšším deficitem 6,5 procenta hrubého domácího produktu. Dluh veřejných financí podle našich výpočtů vzrostl ke konci minulého roku na 38,2 % HDP.
V meziročním vyjádření však zadlužení vzrostlo o 7,9 p.b. na nejvyšší úrovně od roku 2015. Růst zadlužení očekáváme i v následujících třech letech až na historicky rekordní úroveň 46,3 procenta HDP v roce 2023. Následně by měl dluh veřejného sektoru postupně začít klesat.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
