Povinnost odvádět DPH v nejvyšší sazbě 21 procent platí pro celkové náklady exekuce. „To znamená, že je přičítáno k odměně exekutora, jeho výdajům v hotovosti, náhradě za ztrátu času, náhradě za doručování nebo případnému znalečnému. Například u exekuce částky 15 tisíc korun půjde zpravidla o zdražení ve výši 1 155 Kč,“ uvádí Petra Šostá, mluvčí portálu Češi v právu, který letos spustila Česká asociace věřitelů.
„Uvážíme-li, že odměna exekutora činí 15 procent z vymožené částky, na dalších nákladech je zpravidla účtováno minimálně 3 500 Kč a vymahatelnost dluhů v exekuci aktuálně činí zhruba 20 až 30 procent, může stát na DPH jen z exekucí zahájených v minulém roce inkasovat zhruba 350 milionů korun,“ vypočítává Šostá.
Danou částku se podle ní sice nepodaří vymoct najednou, a i související DPH tak bude odváděno postupně ještě v následujících letech, ale vzhledem k objemu běžících exekucí zahájených v předchozích letech ve výsledku pravděpodobně ročně půjde o částku 400 až 500 milionů korun.
„Stát i po snížení odměn advokátů a exekutorů nadále hledá další cesty, jak dlužníkům zlevnit náklady vymáhání. Jako řešení je dnes uvažováno slučování exekucí nebo zavedení tzv. exekutorské teritoriality, jejich pozitivní dopady na výši nákladů exekuce by přitom byly naprosto minimální, navíc za cenu výrazného okleštění práv věřitelů. Domníváme se, že pokud to stát se snížením nákladů skutečně myslí vážně, měl by hledat efektivnější řešení a začít v první řadě u sebe,“ komentuje situaci Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů.
Navyšování nákladů exekuce o DPH je podle něj zároveň nevýhodné i pro samotné věřitele. Platba nákladů exekuce a související DPH totiž předchází úhradě vlastního dluhu, a věřitelé tak na své peníze musí mnohdy čekat o to déle. Exekutor své náklady pokrývá z toho, co vymůže, a věřiteli vyplácí výtěžek exekuce až po odpočtu nákladů exekuce.
