Češi si rok od roku více rozumí se svými penězi. Takzvaný Index finanční gramotnosti, který každoročně sestavuje v rámci svého průzkumu Česká bankovní asociace (ČBA), dosáhl zatím své nejvyšší hodnoty – 61 bodů ze 100, což je o čtyři body více než v předchozím indexu. Minimálně od poloviny března se ovšem do peněženek českých občanů výrazně promítají radikální opatření české vlády v rámci boje s pandemií koronaviru. Co to znamená?
Podle zjištění ČBA z kraje letošního roku má pro podobné případy třetina obyvatel finanční rezervu, která jim vydrží tři měsíce. Polovina obyvatel by dokonce vydržela až půl roku. Nejpodstatnější je ovšem údaj, že zhruba pětina obyvatel má finanční polštář na pouhý měsíc.
Ideálních šest měsíců
„Když situace s výpadkem příjmů opravdu nastane, skutečnost, jak dlouho lidé z naspořených peněz vyžijí, se samozřejmě nemusí shodovat s jejich odpovědí v dotazníku. Jsou to spíše odhady,“ sdělila Helena Brychová, vedoucí projektů finančního vzdělávání ČBA. Dodala, že podle statistik vyžijí domácnosti nejčastěji tři měsíce.
„Lidé si ale často nespočítají zcela přesně, co všechno ztráta příjmu přináší. Navíc, pokud v domácnosti žijí dva partneři, tak často spoléhají a počítají s tím, že o příjem by přišel jen jeden z nich,“ upozornila Brychová. Stranou by lidé měli mít odloženo aspoň šest kompletních měsíčních výdajů celé domácnosti.
„Rezerva v takové výši nám dává prostor, abychom nejednali ve stresu, a nesahali pod tlakem okolností k rozhodnutím, kterých bychom mohli později litovat. Stejně tak je nutné jednat s čistou hlavou, pokud za výpadkem příjmů stojí nemoc nebo nutnost starat se o nemocného. Nikdo v takovou chvíli asi nechce řešit, jestli vůbec bude mít na nájem nebo jídlo,“ dodala Brychová.
Statisíce lidí na dně
Podle aktuálních odhadů pracovního portálu Profesia.cz se do vážných finančních potíží mohou dostat stovky tisíc lidí.
„V současné době si začínáme uvědomovat, že karanténní opatření kvůli koronaviru budou mít výrazné dopady na domácí rozpočet velké části obyvatel. Podle aktuálních odhadů postihne výpadek příjmu více než 400 tisíc lidí, přičemž velká část z nich jsou ti, kteří pracovali v gastronomii, službách souvisejících s cizineckým ruchem, prodávali v obchodech, dělali příležitostné práce na dohodu nebo provozovali drobné živnosti,“ uvedl Michal Novák z Profesia.cz.
Dodal, že právě to jsou skupiny obyvatel, které velkou finanční rezervu většinou nemají. Téměř polovina Čechů oslovených v březnovém průzkumu agentury Ipsos pro Modrou pyramidu navíc uvedla, že lituje toho, že v současné krizové době nemá dostatečně naspořeno.
Spoří zejména vzdělanější
Z Indexu finanční gramotnosti České bankovní asociace vyplývá, že čím vyšší úroveň vzdělání, tím větší povědomí o finančních záležitostech. Většina lidí se podle svých slov s přehledem orientuje v otázkách hospodaření a rozpočtu, problém jim nedělá ani oblast spoření či půjček. Ovšem jen dvanáct procent osob je přesvědčeno, že jsou jejich znalosti dostačující a vystačí si sami bez jakékoli pomoci. Čtyři pětiny Čechů se s prosbou o radu obrátí na svou banku a bankovního poradce. Více než 60 procent rovněž spoléhá na své příbuzné a známé.
Nějaký finanční polštář si podle ČBA tvoří naprostá většina české populace. Pouze čtyři procenta Čechů si peníze stranou neodkládají vůbec. Tři čtvrtiny pravidelně šetří především na mimořádné výdaje, a to bez ohledu na věkovou kategorii. Nejčastěji jde o částky mezi 1 až 2,5 tisíci korunami. Výše odložené částky závisí na věku i vzdělání jedinců. Mladší ročníky si rezervu mohou budovat postupně od nižších částek, což také často činí. Čím starší a zároveň vzdělanější člověk, tím je jeho měsíční příspěvek vyšší.
Jen polovina populace si na horší časy šetří takovou částku, která by jim bez potíží umožnila přežít až půl roku. Druhým hlavním důvodem pro odkládaní peněz „stranou“ je spoření na stáří. Nejčastěji jde o částky do tisícovky. Naopak pětina si za tímto účelem nespoří vůbec, anebo jen velmi sporadicky. I tady ale platí, že výše úložek souvisí se vzděláním.
Vedle spoření je nejčastější formou dalšího zajištění na stáří také pořízení nemovitosti. Téměř polovina obyvatel si podle ČBA rovněž šetří na dovolenou a zážitky. Mladší skupiny pak často na vzdělání a bydlení.
