Na příjmové straně pokračuje státní rozpočet v předchozích trendech. I nadále největší meziroční propad ve výběru zaznamenávají přímé daně v čele s daní z příjmů právnických osob (-17,6 %). V závěru roku by však situaci mohla zlepšit poslední platba zálohy na dani, která v minulém roce dosahovala zhruba 25 mld. Kč.
I přes dvouciferný propad však celkový výběr na této dani přesahuje očekávání ministerstva financí o deset miliard korun. Z opačného pohledu ministerstvo oproti novelizovanému plánu státního rozpočtu ztrácí pouze na DPH (3,4 mld. Kč) a pojistném na sociální zabezpečení (6 mld. Kč). Ve spojení s vyššími nedaňovými příjmy je tak státní rozpočet ke konci listopadu oproti plánu bohatší o 45 miliard Kč.
Zajímavější situace je na výdajové straně, kde se naplno projevila druhá vlna pandemie a dočerpávání investičních výdajů. I přes téměř dvacetiprocentní meziroční nárůst jsou však výdaje státu výrazně nižší oproti plánům ministerstva financí. Na platech státních zaměstnanců vláda doposavad ušetřila 15 miliard korun, což ale může změnit výplata prémií v závěru roku.
Naopak již nezvratná úspora vyplývá i z obsluhy státního dluhu (10 mld. Kč), kterou podporují jak příznivé podmínky na finančních trzích, tak i nižší zadlužení státu oproti původnímu plánu. Největší úsporu však lze nalézt v transferech podnikatelským subjektům (20 mld. Kč), která pravděpodobně plyne z nižšího čerpání podpory ze strany firem.
V oblasti investic dochází k tradičnímu dočerpávání výdajů v závěru roku. I přes rekordní objem již realizovaných investic (143,5 mld. Kč) však podle nás nedojde k naplnění celkového plánu 173,2 miliardy korun Kč a vznikne tak další úspora. Celkově tak stát ušetřil oproti plánu ministerstva financí 72 mld. Kč.
Bez druhé vlny pandemie bychom očekávali letošní deficit státního rozpočtu ve výši 350 miliard korun. Nicméně aktuální opatření vlády a slabší výkon ekonomiky se podle očekávání negativně podepisují na hospodaření státu. Aktuální vývoj tak podle nás směřuje k deficitu v rozmezí 370-400 mld. Kč.
Prosinec na příjmové straně přinese finální zálohu na dani z DPPO (daň z příjmů právnických osob) a další příjmy. Na druhou stranu dojde k dočerpávání investičních výdajů a zaúčtování mimořádného vyplacení důchodů schválených vládou. Obecně lze ale současný vývoj považovat za optimističtější oproti původním očekáváním. Pro finanční trhy však zůstává otázkou podoba státního rozpočtu pro příští rok.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
