„Stavebnictví roste pomaleji než zbytek ekonomiky, a navíc z žalostné úrovně předchozích let. Bytová výstavba je nejspíše ještě v hlubší krizi a vzhledem k pomalému povolování z ní hned tak brzy nevybředne,“ je přesvědčena Michaela Tomášková, výkonná ředitelka Central Group.
Připomíná, že při 2487 zahájených bytech se jich v Praze za stejnou dobu prodalo 5500 a poptávka by byla po počtu ještě o několik tisícovek vyšším. Není ji ale čím uspokojit.
„Na trh se totiž vzhledem k razantně omezenému povolování v posledních letech nových bytů nedostává dost, a to je i důvod, proč ceny bydlení rostou – za uplynulé dva roky o více než 40 procent,“ říká Tomášková.
Problémy s povolováním nových staveb v Praze vedou podle Evžena Korce, generálního ředitele a předsedy představenstva společnosti Ekospol k pomyslnému návratu do devadesátých let minulého století, kdy v obcích kolem Prahy rostlo jedno satelitní městečko za druhým.
„Před hlavní město, do kterého se ročně přistěhuje s přehledem nejvíce lidí ze všech regionů, se s novou bytovou výstavbou dostal dokonce i Jihomoravský kraj se 3302 zahájených nových bytů,“ uvedl Korec.
KDYŽ NE PRAŽÁK, TAK STŘEDOČECH
Demograf Martin Červinka se ohlíží ještě o několik let nazpět. Upozorňuje, že v roce 2015 dostalo ve všech pražských městských částech dohromady stavební povolení 4000 bytů, v letech 2016 a 2017 pak ročně už jen 2000.
„Jejich územní rozložení je navíc velmi nerovnoměrné,“ upozorňuje Červinka. „Existují městské části, jejichž stavební odbory nepovolily za tyto tři roky ani jeden nový byt,“ konstatuje.
Za stejné období byla podle něj ve Středočeském kraji zahájena výstavba 12 600 rodinných domů. „Když se podíváte na stoupající objem každodenní dopravy ze středních Čech do hlavního města a zpět, je jasné, že podstatnou část těchto nových domů si pořizují lidé pracující v Praze, pro něž by bylo bydlení ve městě lepším řešením,“ podotýká Červinka.
HLAVNÍ MĚSTO POTŘEBUJE 8000 BYTŮ ROČNĚ
Zároveň připomíná, že podle strategických dokumentů Prahy by se mělo v hlavním městě každoročně stavět zhruba 6000 nových bytů. „To znamená, že v příštích pěti letech by se muselo stavět 8000 bytů ročně, aby byl tento dluh zacelen,“ vypočítává.
„Lokality, kde proběhla nová výstavba, mají naprosto odlišnou věkovou strukturu tvořenou převážně aktivními skupinami ve věku 25 – 45 let a adekvátním počtem dětí,“ dokládá Červinka.
Příkladem může být jedna z nejmenších pražských městských částí, Čakovice. V současné době má podle aktuálních údajů z radnice bezmála 11 tisíc obyvatel, jen v období 2006 až 2016 jich přibylo více než 4000. V tomto období deseti let byla v této městské části zahájena výstavba 1400 nových bytů v bytových domech. To prakticky přesně odpovídá době výstavby nových bytových projektů, z nichž největší – Čakovický park realizovaný skupinou Natland Group – nabídl postupně na 700 nových bytů.
POMŮŽE NOVÁ LEGISLATIVA?
„Zda se současná tristní situace na pražském rezidenčním trhu letos zlepší, záleží pouze na úřednících pražských stavebních úřadů,“ vzkazuje Evžen Korec. Poslední novela stavebního zákona totiž umožnila takzvané koordinované stavební řízení, které sloučilo předchozí tři procesy (EIA, územní rozhodnutí a stavební povolení) do jednoho. To by mělo povolování nových staveb výrazně ovlivnit.
„Pokud se rezidenční výstavba v hlavním městě brzy nevrátí k normálu, nebudou mít noví obyvatelé Prahy už brzy kde bydlet,“ dodává.
