Dostavba pražského okruhu vzbuzuje v lidech různé emoce. Podobně na tom byla i další velká evropská města, která přistoupila k realizaci okruhu, aby ulevila přetížené dopravě a zvýšila její plynulost a bezpečnost. Jaká byla situace před a po výstavbě v rakouské Vídni, v německém Erfurtu nebo v bulharské Sofii?
Ve Vídni se zlepšil dojezd do práce
Před zahájením samotné stavby rezonovaly ve Vídni zejména otázky spojené s možným zvýšením hlučnosti v okolí stavby, snížením množství a zhoršením kvality podzemních vod, dopravní indukcí či zhoršením kvality života v okolí stavby. Objevily se i obavy z vlivu stavby na klima a na zábor zemědělské půdy.
V konečném důsledku se nic z toho nepotvrdilo a hodnocení dopadů vídeňského okruhu je převážně pozitivní. V centru Vídně, ale i v okolí došlo díky němu ke snížení intenzity dopravy, ke zlepšení fungování dopravního systému a tím i bezpečnosti silničního provozu.
Obchvat kolem Vídně měl za následek i zlepšení kvality ovzduší, biodiverzity i krajinného rázu. V původní trase poklesla úroveň hluku a v okolí stavby se nezměnila. V okolí nového vídeňského okruhu se zlepšily možnosti dojížďky do práce či do školy nebo dostupnost nákupů.
„Na vídeňském okruhu je vidět, že se obavy z dopadů, které jeho výstavba vyvolá, nepotvrdily. Naopak, silniční okruhy obecně mají po dokončení pozitivní ekonomické přínosy, zvyšují plynulost dopravy, přispívají k bezpečnosti silničního provozu a snížení počtu nehod. Příklady z okolních zemí jsou toho důkazem,“ říká Martin Opatrný, mluvčí dostavby pražského okruhu.
V Erfurtu převládl racionální přístup
Obyvatelé německého Erfurtu přistupovali k výstavbě nového okruhu velmi racionálně. V rámci veřejné diskuze, která předcházela zahájení stavby, převažovaly otázky spojené zejména s možným zvýšením hlučnosti v okolí stavby.
„Pokud ke zvýšení hlučnosti v okolí stavby krátkodobě dojde, je běžné, že investor, tedy obvykle stát, vzniklou situaci řeší a požaduje u zhotovitele nápravu,“ doplňuje Opatrný.
Podobně k tomu přistupovali i v Erfurtu, jehož obyvatelé dnes kvitují, že se městu po dokončení dálničního okruhu ulevilo od tranzitní dopravy. Stejně tak došlo ke zlepšení fungování dopravního systému, zvýšila se plynulost a bezpečnost silničního provozu. V původní trase využívané před dostavbou okruhu se navíc zlepšila kvalita ovzduší a snížila úroveň hluku.
Obyvatelé Bratislavy hodnotí svůj okruh pozitivně
„Výstavbu nového bratislavského okruhu provázely v jejím počátku emoce, které jsou u podobných staveb běžné. Dnes jsou ale místní s výsledkem spokojeni. Vliv nového bratislavského okruhu na různé aspekty života hodnotí obyvatelé Bratislavy pozitivně,“ upřesňuje Opatrný.
Platí to pro všechny zjišťované dopady na dopravu a na kvalitu života. Co se týče environmentálních dimenzí, je pozitivně hodnocena změna v kvalitě ovzduší, v úrovni hluku a v krajinném rázu.
V Sofii se největší obavy z okruhu nepotvrdily
V bulharské Sofii si lidé kladli otázky související s možným zhoršením kvality života v okolí výstavby nového okruhu. Diskutovali o ekonomické výhodnosti či indukci velkého objemu dopravy.
„Obvykle je příběh vždy stejný. Na začátku bývají obavy ze samotné stavby a jejich dopadů na okolí. To je ale krátkodobý pohled. Z dlouhodobého hlediska převládají přínosy, jako je zlepšení plynulosti a intenzity dopravy, vyšší bezpečnost silničního provozu a fungování dopravního systému,“ komentuje změnu postoje obyvatel Sofie Martin Opatrný.
V polské Vratislavi ubyly dopravní zácpy
Také polská Vratislav (Wroclaw) čelila otázkám souvisejícím s výstavbou nového okruhu. V okolí stavby i v původní trase se výrazně zlepšilo fungování dopravního systému, zlepšily se možnosti pro dojížďku do práce a do škol i možnosti nákupů.
Nový vratislavský okruh ulevil původním trasám, kde poklesla intenzita dopravy, zlepšila se její plynulost, bezpečnost i kvalita ovzduší a došlo ke snížení úrovně hluku. „Ve Vratislavi ubyly dopravní zácpy a místní si na okruh a jeho přínosy rychle zvykli. Vedení města už proto nyní avizuje nutnost přípravy dalších tras, které souvisejí s rozvojem města,“ uzavírá Martin Opatrný.
Ilustrační foto: Depositphotos.com
