Strašák jménem nezaměstnanost. Tzv. bílé límečky si nemohou být ničím jisté

Názor
Ve světle srpnových údajů o počtu pracovních míst mimo zemědělství je počet analýz, které tvrdí, že se americký trh práce dále zotavuje, zarážející. My tento optimistický pohled na americkou ekonomiku nesdílíme. Sami jsme si analyzovali data a dospěli jsme ke zcela odlišným závěrům.
Strašák jménem nezaměstnanost. Tzv. bílé límečky si nemohou být ničím jisté. Ilustrační foto: Pixabay.com

Mnohé statistické údaje z amerického trhu práce jasně ukazují, že strukturální trendy v různých sektorech ekonomiky dále upadají. Zotavení tedy bude pravděpodobně mnohem pomalejší, než se předpokládá, a nejhorší nejspíš ještě nemáme za sebou, alespoň co se nezaměstnanosti týká.

Minulý týden vyvolala značnou pozornost zpráva o nezaměstnanosti vydaná americkým Úřadem pro pracovní statistiku (BLS), zejména pak oficiální míra nezaměstnanosti (označovaná jako U-3 – pozn. aut.), která klesla až na 8,3 %, ačkoli se očekávalo 9,8 %. Tak velký měsíční propad mnozí komentátoři interpretují jako nepopiratelnou známku toho, že se trh práce v USA zotavuje mnohem rychleji, než se předpokládalo.

Skutečnost je však jiná. Při bližším pohledu je z těchto dat evidentní, že nezaměstnanost za sebou zanechává šrámy, které vážně zpochybňují kvalitu ekonomiky samotné. Doba trvání nezaměstnanosti se rychle prodlužuje a podíl nezaměstnaných, kteří jsou bez práce déle než 15 týdnů, v srpnu stoupl na 60 %.

Počet osob, které přišly o práci natrvalo, vzrostl z 1 200 000 z počátku roku na 3 400 000. A protože pomalu začíná chřipková sezóna a je tady riziko nového šíření viru covid-19, budou v nadcházejících týdnech či měsících nepochybně zavedena další opatření pro zajištění společenského odstupu (tzv. social distancing) a dále se zvýší počet trvale nezaměstnaných.

PSALI JSME:
Americký trh práce se dostává z nejhoršího

Níže uvedený graf, který se rychle rozšířil po Bloombergu, názorně ukazuje, co je v případě trhu práce vlastně v sázce. Dočasná nezaměstnanost po ukončení karanténních opatření rychle ustoupila, ale je pravděpodobné, že dlouhodobá či trvalá nezaměstnanost kvůli bankrotům různých firem krátkodobě a střednědobě vzroste a bude oslabovat ekonomiku ještě velice dlouho.

Pro ekonomiku Spojených států je bezprostředním rizikem, že dojde k masové nezaměstnanosti velké části populace, často těch nejmladších a nejméně kvalifikovaných (kteří pracují v maloobchodě, v pohostinství apod.), čímž se jen dále prohloubí již existující ožehavý problém spojený s nerovností.

Zjevným důsledkem pandemie bude, že ve firmách dojde k urychlení změn. V 90. letech minulého století vyvolal nástup počítačů do každodenního pracovního života polarizaci trhu práce. Pracující si buď osvojili nové dovednosti, nebo neměli jinou možnost, než se spokojit s víceméně nekvalifikovanou prací ve službách.

Tato pracovní místa jsou nyní v éře covidu-19 znovu v ohrožení, ale ani „bílé límečky“ pracující v administrativě si nemohou být ničím jisté. Současná krize nejspíš motivuje podniky k další vlně automatizace, a i když zatím nevíme, jak rychle přijde, tentokrát by mohla vzít útokem celý systém rozdělení dovedností a poškodit i kvalifikované zaměstnance.

S automatizací by se tak mohla nezaměstnanost udržet mnohem výš než v případě předcházející krize, a pokud se vlády nedokážou s tímto problémem nějak poprat, může tak zůstat i celá desetiletí.

Za těchto okolností tak vlastně čelí vláda, a nejen ta americká, takřka neřešitelnému problému. Prvním řešením, k němuž se kloní většina zemí s rozvinutou tržní ekonomikou, je prodlužovat trvání kurzarbeitu (ve Spojených státech hlavně prostřednictvím programu Pandemic Unemployment Assistance, neboli PUA), dokud ho bude třeba, aby se velká část pracujících nepropadla pod hranici chudoby. Ale to bude ekonomiku něco stát.

PSALI JSME:
Investoři, zbystřete! Pokud vyhraje Biden, připravte se na přechod na zelenou ekonomiku

Pomalu padáme do pasti zombie ekonomiky, která se bude celé roky potýkat s nízkou produktivitou a nízkým potenciálním růstem. Druhým řešením je nezaměřovat se na ochranu pracovních míst za každou cenu a místo toho vytvářet pracovní místa v nově expandujících sektorech (jako jsou zelená nebo cirkulární ekonomika).

Ale historie a zkušenosti nám ukazují, že ani s tou nejlepší rekvalifikační politikou není obvyklé, aby po zániku nekvalifikovaných pracovních míst a po automatizaci způsobené strukturálními změnami ekonomiky vzniklo stejné či větší množství kvalitních a stálých pracovních míst.

Jinak řečeno, dojde k trvalému nebo alespoň dlouhodobému přesunu zatím nedefinované části populace mimo trh práce, zejména kvůli nedostatečné kvalifikaci, a tito lidé budou už navždy potřebovat státní podporu. Což jen potvrzuje, že je nutné se znovu pořádně zamyslet nad nástroji, které byly kdysi považovány za utopické, jako je základní nepodmíněný příjem.

Autor je vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
V Německu vyzkouší základní nepodmíněný příjem

Zavřít reklamu ×
    • Když vidím, jak Pražáci „hospodaří“ (rozumějte rozkrádají) naše peníze od nás „otroků“ z montoven, dávám Vám za pravdu…Za 10 let na důchody nebude (nebo spíše budou brutální daně..), nebude pak důvod do sociálního systému něco přispívat..

  1. Ano, máte pravdu. Proto jsem pro zrušení superhrubé mzdy. Ano, stát se více zadluží, ale pracujícím zůstane více peněz v peněženkách. Nepočítám totiž, že mi stát dá nějaký důchod, tak se chci zajistit sama. Je mi 30 let, tak mám ještě čas si na svůj důchod našetřit. Už teď nevidím ze své mzdy 10 000,-, protože to sežere stát. Anevidím důvod, proč mám tolik všem platit, živit lidi, který pracovat nechtějí. Na důchody za 35 let už stejně nebude, tak proč platit tak velké odvody do černé díry? Solidarita je jedna věc, ale hloupost je věc druhá. Nebudu furt někoho dotovat. Kdo pak pomůže mně? Nikdo. Každý by se měl o sebe snažit postarat sám a nečekat, co mu kdo dá.

    • 100% souhlas…Taky souhlasím se zrušením superhrubé mzdy z Vámi popisovaných důvodů a také proto, že se trošku „stáhne“ ta brutální nerovnost zdanění práce zaměstnanec vs. OSVČ (kdy důchody rodičům dnešních OSVČ platí právě zaměstnanci prostřednictvím brutálního zdanění práce..)
      Ano, platíme teď na důchod svým rodičům, ale jinak „sypat“ velké částky prostřednictvím tzv. sociálního pojištění je holý nesmysl, poněvadž z toho dnenšní 30tníci nic neuvidí (co Babiš teď nerozdá důchodcům, to vyzobou nepřizpůsobiví..)

  2. Odborář Středula je tvrdě proti zrušení té super hrubé mzdy.Tenhle ezot který nemá ani tušení jak se vydělávají peníze.Prací Středulo i prací.

  3. Tady v ČR se vyplatí pracovat pouze státním zaměstnacům.U soukromníka jste jen pracující žebrota.Po odečtení dopravy a ošacení moc nezbude.Sotva na nájem+inkaso+jídlo.To je sakra málo dělat pouze na zaplacení přežití.Rozumnější je invalidní a jít na vrátnici.Pak se sejde mnohem víc peněz než dělat někde na stavbě nebo v zemědělství.Možná montotrok má paněz dost ale brzo chcípne tak je to k ničemu.

Napsat komentář: Jaroslav Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zaměstnání

Nezaměstnanost stagnuje na úrovni čtyř procent

Podíl nezaměstnaných zůstal během února na stejné úrovni a dosáhnul tak čtyř procent. Sezónnost mezi únorem a lednem historicky nehraje významnější roli a stagnace tak odráží reálný vývoj na trhu práce. I přes nižší …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.