A to v konečném důsledku svědčí ekonomice jako celku, neboť každý člověk sám nejlépe ví, co s vlastními penězi dělat. Zda je utratit za jídlo v restauraci, či za něco jiného. Proti jsou však odbory, které včera premiéra přesvědčovaly, aby se takzvaný stravenkový paušál nezaváděl.
Stávající systém stravenek ovšem vede k vážným tržním deformacím a nespravedlnostem. Návrh ministerstva financí je nepříznivou zprávou hlavně pro stravenkové firmy. Obecně by však jeho uvedení do praxe zásadní újmu nezpůsobilo, neboť podnikání těchto firem nepřináší z celospolečenského hlediska žádný výrazný užitek. Vlastně jenom zaplňují prostor uměle vytvořený příslušnou legislativní úpravou a ekonomika by se bez nich snadno obešla. Navíc by se omezily čtyři zásadní nespravedlnosti a tržní deformace, které stravenky způsobují.
Zaprvé. Stravenkové firmy žijí v zásadě z provizí. Těch, jež získají od provozovatelů obchodů jako Billa, Albert, Coop či večerek a pochopitelně restaurací, které poukazy na jídlo přijímají. Provozovatelé restaurací a vedoucí obchodů totiž při směně stravenky za peníze neobdrží od stravenkové firmy celou cifernou hodnotu kuponu, nýbrž částku sníženou nejčastěji o pět až šest procent.
Mnoha restauracím a obchodům se ovšem i přesto vyplácí stravenky přijímat, neboť tak zvyšují vlastní obrat a ztráty mohou dohnat zvýšením cen. Existence cenných poukazů na jídlo tedy vytváří zbytečně pokřivující inflační tlak primárně v sektorech pohostinství a potravinářského maloobchodu.
Zadruhé. Vyšší cenu v restauraci jsou často nuceni platit i ti, kteří stravenky od svých zaměstnavatelů „nefasují“. Těchto zaměstnanců je v Česku asi milion, zatímco na stravování zajištěné zaměstnavatelem – ať už ve formě stravenek nebo závodních jídelen – spoléhají přes tři miliony českých zaměstnanců.
Na stravenky lze tedy hledět tak, že přesouvají bohatství od těch, kteří tento benefit nemají, k těm, kteří ano a rovněž, pochopitelně, ke stravenkovým firmám. Při přesunu bohatství od jedněch ke druhým stravenkovým firmám zkrátka něco z toho „zůstává za nehty“.
Zatřetí. V praxi je velmi obtížné získat za stravenku zpět hotovost. To vede k neefektivní spotřebě neboli nákupu, který se děje pouze proto, aby se stravenka využila v plné výši. S nástupem elektronických stravenek sice tato nevýhoda odpadá, ale e-stravenky využívá jen zhruba každý desátý zaměstnanec fasující stravenky. A lze je uplatnit jen v části restaurací.
Stále převažují podniky, kde člověk uspěje spíše se stravenkou papírovou. Jestliže zastánci stravenek vyjadřují dojemnou péči o teplé jídlo ve strávníkově žaludku, které by tam prý bez stravenky nekončilo s takovou pravidelností, je možné vytáhnout podobný – a také podobně úsměvný a zavádějící argument. Protože se lidé snaží využít stravenky v plné výši, konzumují nakonec více, než by museli, tudíž stravenky přispívají k rozvoji epidemie obezity v ČR.
Začtvrté, z pohledu zaměstnavatele je sice výhodné, že díky stravenkám ušetří na odvodech na zdravotní a sociální pojištění, neboť zaměstnancům vyplácí nepeněžní stravné nepodléhající dani z příjmu. Na druhou stranu musí počítat s vyššími administrativními náklady, které provoz stravenek doprovázejí.
Řadový občan, který má benefit ve formě stravenek, tedy na první pohled získává cosi velmi výhodně. Tato výhodnost však při druhém, třetím, prostě podrobnějším pohledu bere za své, neboť, jak známo, „žádný oběd není zadarmo“ a ani jídlo nepadá z nebes. Vyšší ceny v restauracích a obchodech či jistá nepraktičnost cenných poukazů jsou ale tak nenápadné „strašáky“, že se jimi málokdo zabývá. Navíc obrat několika stravenkovým firmám generuje dennodenní konzumace statisíců zaměstnanců. Při takovém poměru – jednotek vůči statisícům – se veškerá negativa poukazů na jídlo rozprostírají ve společnosti jako margarín na ranní chléb.
Stravenkové firmy v celém zašmodrchaném koloběhu vítězí na celé čáře: Ze stravenek tyjí na plácku vykolíkovaném státní mašinerií. Přiznejme barvu za ně. Pokud příspěvky zaměstnavatele na stravenky nebudou ze zákona daňově uznatelným nákladem, velice pravděpodobně nebudou existovat ani stravenkové firmy. Je proto logické, že právě ony nejhlasitěji křičí, když vláda nyní přemýšlí, že systém stravenek pozmění. Byl by to dobrý krok. I když ideálním řešením prakticky pro všechny by bylo stravenky zrušit. Vlastně všechny by nás to obohatilo.
Autor je hlavní ekonom Czech Fund
(Redakčně upraveno)
Stravenkami opět chudí dotují bohaté a vládní odborníci vymýšlejí paušál. Proč všem nezvednou daňovou slevu na poplatník o 1500. Jednoduché a fér pro všechny.
Myslíte že těmi 25korunami co zaplatím za stravenku někoho obohatim.Pausalem přijdou restaurace o byznys a pak se teprve někdo začne drbat na hlavě co že to vymyslel
A to tedy vy budete o hladu, když chudáku nemůžete zaplatit cenu oběda v plné výši jako třeba OSVČ?
Šupa,lepší paušál než stravenky,za stravenky pivo nekoupím,a stravují se doma ,což je lepší než v hospodách plných přepálených tuku,za mě úžasné ?, dobře to vymysleli !
Zrušením stravenek vznikne vyšší odbyt na pivo a lihoviny…
Pan ekonom popsal plno nesmyslů. Já jako zaměstnanec jsem tento benefit vítal a jsem rád, že jsem to dotáhl do důchodu. Rozumný člověk do předražených restaurací nechodí – nespornou výhodou byla možnost koupě potravin v supermarketu místo oběda. Co se stane s paušálem? Mnozí si za něj koupí alkohol, cigarety…takže v restauracích bude obědvat méně lidí.
Jsem jedině pro. Akorát se to zneužívá. Místo oběda to utrácí v obchodě za vše možné.
No a co je vám do toho, kdo za co utrácí svoje peníze!?
Rozumný člověk nechodí na oběd ani do levných restaurací. K večeři se doma uvaří o dvě porce navíc a ty si pak vezmou oba do práce a ohřejí tam v mikrovlnce. Levnější to není ani v dotované závodce.
Oni třeba řidiči MHD, pošťáci….atd mají u sebe přenosnou MW troubu a kilometry kabelu????
Do hajzlu se stravenkama a podobným svinstvem. Každej ať se nažere za to, co skutečně vydělá a hotovo. Navíc to zdržuje při placení ještě víc než kreditky.
Copak on ti je nikdo nedává že.Nazrat se běž sám ale u tebe spíš napást.
Když zastánci stravenek se ohánějí tím, že jsou určeny na jídlo, tak ať je zakážou řetězcům (Albert, Billa) brát, protože tam neslouží k jídlu, ale nákupu potravin a bude vymalováno
Vy nechápete, že lidé si vaří doma diety, nebo veganskou stravu, také si doma vaří ti, kteří chtějí zhubnout, v práci nemají blízko restauraci, kde berou stravenky a ceny tam nemají astronomické. Zkrátka je mnoho důvodů, proč si lidé vaří doma a obědy si pak nosí do práce. Já mám žaludeční vředy, takže si také vařím dietu, dietních jídelen je minimum a tak asi v Praze u uřadů. Zkuste nezávidět sakra lidi. Máte přece možnost změnit práci za firmu se stravenkami, nebo si je vydobýt u svého zaměstnavatele, je nouze o pracovníky, tak vám je dá také.
Jsem pro zrušení stravenek, stejně je utrácím pouze v drahé Bille. lepší je hotovost.
Obezita ??? 100g masa 4 knedliky +polevka=120 kc v rade restauraci cca 1 stravenka
Pane Ornyl píšete nesmysly, já dostávám stravenky, ale raději bych uvítal hotovost. Chodím jíst do restaurace, protože nemám jinou možnost a budu chodit i nadále, za stravenky klidně nakoupím alkohol i cigarety u větnamce (nekouřím). A fakt mě se.., že musím řešit která restaurace bere moje stravenky, kdy mi propadnou, že na ně nevrací a ještě, že z nich mají stravenkové firmy patřící zahraničním vlastníkum 0,25 miliardy čistý zisk ročně, ktarý jistě investují do rozvoje u nás. ( asi barevnosti stravenek).
proč to furt okecávaj. prostě když to chtěj zrušit ať udělají tlustou čáru a je to. já vlastně zapomněl na silný lobbisty, kteří to nedovolej…
Žravenky jsou pro socky. Když nemáš na žrádlo,jdi hákovat za „hotový“ !!!
Zrušit tento byznys pro pár vyvolených. Jinak je se stravenkami jen otrava kde je udat!
No, to my v zaměstnání nemáme co řešit. Již dlouhodobě nedostáváme ani stravenky, ani příspěvek na obědy a ani nemáme jídelnu, kde by nám vařili. Takže pěkně hledat restauraci s meníčkem a plně za svoje.