Svěřenský fond lze ovšem jednoznačně zřídit pro budoucí zabezpečení dětí Designed by Freepikzdroj: Freepik.com

TÉMA TÝDNE: Svěřenský fond – zajištění pro děti, místo výživného exmanželce

Svěřenský fond je zvláštním druhem správy majetku a zavedl jej nový občanský zákoník. S ohledem na spíše strohou právní úpravu a dosud chybějící judikaturu však vznikají nejasnosti při výkladu některých ustanovení. Svěřenský fond lze ovšem jednoznačně zřídit pro budoucí zabezpečení dětí, místo toho, aby se z majetku počítalo a odvádělo výživné exmanželce.

Svěřenský fond funguje na principu vyčlenění majetku zakladatele za jeho života či pro případ jeho smrti, jehož vlastnictví se zakladatel vzdal, aby se o něj staral svěřenský správce, a to pro konkrétní účel nebo ve prospěch subjektu či subjektů (obmyšlených).

Jde tedy o správu souboru aktiv, který nedisponuje právní osobností, tedy schopností mít práva a povinnosti, a na jehož účet jedná svěřenský správce. Nejvíce se svěřenský fond podobá nadaci, ačkoli nadace má právní osobnost.

PRAVIDLA DOBŘE STANOVIT UŽ NA ZAČÁTKU

Značný význam pro fungování svěřenského fondu má výběr svěřenského správce či svěřenských správců. Ti podle zákona mají usilovat o rozmnožování vyčleněného majetku.

Jelikož není ze zákona zcela zřejmé, zda je možné měnit v průběhu existence svěřenského fondu základní dokument svěřenského fondu – statut – kde by měly být tyto podmínky fungování svěřenského fondu zachyceny, je zcela klíčové, aby si zakladatel tyto podmínky velmi dobře rozmyslel a nastavil předem.

Rozlišuje se svěřenský fond zřízený pro soukromé účely a veřejně prospěšný svěřenský fond. Veřejně prospěšný svěřenský fond je založen za účelem dosahování obecného blaha spočívajícího například v naplňování vědeckých nebo kulturních potřeb, přičemž primárním účelem nemůže být dosahování zisku nebo provozování závodu.

Ostatní svěřenské fondy jsou označovány jako soukromé. Praktické dopady tohoto dělení svěřenských fondů se odráží především v různě tíživých registračních povinnostech (viz níže).

Trvání svěřenského fondu může být neomezené nebo může být omezeno na trvání po určitou dobu, po jejímž uplynutí se majetek vrátí opět zakladateli.

Nepřímo je omezena doba trvání svěřenského fondu zřízeného pro soukromé účely, když právo obmyšleného na plnění vznikne nejpozději uplynutím 100 let od vzniku svěřenského fondu. Omezení doby trvání svěřenského fondu může být i nástrojem pro účelové „vzdání se“ majetku po dobu, kdy z určitého důvodu zakladatel nemůže některý majetek s ohledem na své postavení vlastnit.

ZÁKONNÁ DOMNĚNKA

Svěřenský správce má právo na odměnu za správu vyčleněného majetku, přičemž v případě, že není sjednána, uplatní se zákonná domněnka, že svěřenský správce má právo na obvyklou odměnu podle povahy jeho služeb. Výše odměny, resp. způsob jejího určení je vždy individuální a závisí na mnoha faktorech, především na hodnotě a typu vyčleněného majetku, od něhož se odvíjí jeho správa.

Může být sjednána pevnou částkou či např. procentem z výnosu vyčleněného majetku. Zároveň je třeba myslet na to, že správa majetku je spojena s určitými náklady, které je třeba svěřenskému správci nahradit.

Pro svou flexibilitu se svěřenský fond využívá nejen v oblasti obchodních vztahů, ale i v případě rodinného majetku. Účelem svěřenského fondu tak může být zachování určitého majetku pro budoucí generaci, aniž by na správu majetku měla tato generace jakýkoliv vliv.

PRO DĚTI, NE EXMANŽELCE

Svěřenský fond může být zřízen i jedním z rozvedených manželů pro účely finančního zabezpečení dětí bez vlivu druhého z rozvedených manželů, s nímž dítě po rozvodu žije.

Motivem pro založení svěřenského fondu může být i snaha znemožnit věřitelům zúčastněných osob domoci se svých nároků z vyčleněného majetku, když vyčleněný majetek nemá majitele. Konkrétní plnění plynoucí z vyčleněného majetku ve prospěch obmyšlených však může sloužit uspokojení věřitelů obmyšlených.

Zároveň je třeba mít na paměti, že založení svěřenského fondu může být stiženo relativní neúčinností dle občanského zákoníku či dle insolvenčního zákona v rámci insolvenčního řízení v případě, že toto právní jednání zkrátilo práva věřitelů.

Aktuálně musí svěřenské fondy splnit pouze daňovou registrační povinnost. Novela občanského zákoníku a s tím související novela zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob účinná od 1. 1. 2018 však pro účely zvýšení transparentnosti svěřenských fondů zavedla především povinnou registraci svěřenských fondů; zapsán musí být zakladatel i svěřenský správce. V případě svěřenských fondů založených pro soukromé účely je navíc třeba registrovat obmyšlené.

Ačkoli se údaje o obmyšleném zakladateli a jiných zúčastněných osobách nebudou zveřejňovat, pokud s tím nebudou souhlasit, tyto údaje mohou být zpřístupněny tomu, kdo na tom prokáže právní zájem (tedy typicky věřitelé).

Tato novela tedy snižuje atraktivitu svěřenských fondů, která mj. spočívala v anonymitě zúčastněných osob.

Lola Laštovičková
Autorka je advokátka společnosti bnt attorneys-at-law

PSALI JSME:

TÉMA TÝDNE/ROZHOVOR: „Svěřenské fondy chrání majetek zakladatele, ale co ti druzí?“ ptá se místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala
TÉMA TÝDNE: Počet manželských smluv v ČR meziročně stoupá
TÉMA TÝDNE: Majetek svěřenského fondu je právně absolutně vyčleněn od zakladatele
TÉMA TÝDNE: Svěřenský fond jako nový nástroj k ochraně majetku

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *