Kašel a dušnost mohou vzniknout i v souvislosti s nachlazením nebo chřipkou. Při přetrvávání uvedených potíží po několik týdnů je však třeba navštívit lékaře. Odhaduje se totiž, že onemocnění má více než třetina lidí starších 40 let. Lékaři letos vyšetřili plíce 1 480 lidí.
– vyloučení a omezení příčin a rizik zhoršení
– podávání léků
– dechové rehabilitace
– očkování proti chřipce
– trvalé podávání kyslíku i v domácím prostředí
– umělá podpora dýchání
– odstranění postižené části plic, transplantace plic
Normální nález nemělo 22 procent z nich. V České republice je kolem 700 tisíc astmatiků a přinejmenším 600 tisíc lidí s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN), léčí se ale jen čtvrt milionu pacientů. To z CHOPN dělá jednu z „nejpoddiagnostikovanějších“ chorob.
Plíce jako hadrové panenky
Ztluštěním průduškové stěny a se zúžením průsvitu průdušek dochází při výdechu ke zpomalenému proudění i zadržování vzduchu v plicích. Hromadící se vzduch zvyšuje tlak v plicních sklípcích a ty praskají, ubývá elastických vláken, která tvoří důležitou „kostru“ plic, a proto se stávají méně pružné, „hadrovité“.
CHOPN vzniká zhruba v 90 procentech v souvislosti s aktivním i pasivním kouřením. „Vazba mezi nemocí a kouřením je poměrně silná. Prevence je tedy teoreticky dána nekouřením nebo zanecháním kouření, což v praxi samozřejmě činí často problémy,” řekl Prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc., předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP.
Dlouhodobé vdechování toxických látek vyvolává zánětlivou reakci, která poškozuje jak průdušky, tak i plíce. „Rozšíření kouření ve společnosti je důležitým negativním faktorem pro vznik závažných plicních nemocí. Nemocných se vždy ptáme na kuřácké návyky, případně na pobyt v zakouřeném či jinak zdraví škodlivém prostředí,“ zdůrazňuje MUDr. Stanislav Kos, předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem.
Když je kašel denním chlebem
Rizikovým faktorem pro vývoj CHOPN je chronická bronchitida. Pokud je tedy kašel vaším společníkem alespoň tři měsíce v roce po dobu dvou po sobě následujících let, zpozorněte. Nejdůležitějším příznakem a největším problémem choroby je dušnost. Pacienti ji obvykle popisují jako krátký dech, pocit nedostatku vzduchu nebo kyslíku, nemožnost se nadechnout nebo dokonce jako tíhu na prsou či hrudníku.
Zpočátku se dušnost objevuje jen při větší fyzické zátěži, při běhu, jízdě na kole, chůzi do prudkého kopce nebo do schodů. Později přichází i během běžných denních činností. Nakonec se stává trvalou obtíží a nemocného budí i ze spánku. Nemoc může mít dohru na klinice.
Nejlepší je nekouřit
Kvalitu života mění moderní léčiva. „Do léčby vstupují nové léky, které dokážou alespoň zmírnit postup choroby. Inovativní léky mnohdy mohou i odvrátit invalidizaci nemocného. Onemocnění vede bez léčby k rychlé devastaci plicní tkáně, případně i smrti. Na čas může některým pacientům pomoci transplantace plic,“ říká výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček.
Nespoléhejte na léky. Ovlivnit rozvoj nemoci můžete již dnes. Prostě típněte cigaretu a vyhýbejte se znečištěnému prostředí.
