Zahájení topné sezóny upravuje vyhláška č.194/2007Sb., která se týká bytových i nebytových prostor napojených na společný zdroj tepla. Během topné sezóny se každý den většinou topí od 6 do 22 hodin. Občas však může dojít k omezení nebo přerušení dodávek tepla, zvlášť při oteplení. Jakmile se venku opět ochladí pod stanovenou teplotu, dodávky tepla se obnoví a byt se začne zase vytápět.
V případě centrálního vytápění je zodpovědnost za jeho údržbu na straně správce objektu či provozovatele.
„Obyvatelé bytů se však musí postarat o údržbu bytových radiátorů, a to nejlépe ještě před zahájením topné sezóny,“ upozornil Filip Sušanka z developerské společnosti Ekospol.
Většinou podle něj postačí běžná kontrola, zda neuniká voda a topení těsní.
Nejčastějším problémem je, že topení netopí po celé své ploše. Jednou z příčin může být vzduch v trubkách. Ten může způsobit citelné tepelné ztráty. Je tedy nutné uvolnit ventil a vypustit přebytečný vzduch, dokud nezačne téct voda. To je znamení, že je topení odvzdušněno. Radí se také topení nezakrývat, neumisťovat před něj nábytek, nebo mít v bytě dlouhé závěsy, které teplo zadržují.
Doby, kdy netopit znamenalo platit málo, dnes už tak úplně neplatí. Změnu přinesl zákon č. 269/2015 Sb. který se snaží vnést do dělení nákladů za topení větší spravedlnost. Zákon totiž upravuje spodní a horní hranici hodnot u nákladů na vytápění. „Připlatí si ti, kdo zbytečně přetápí. Úspory se nedočkají ani ti, kteří topí příliš málo a využívají tepla okolních bytů,“ tvrdí Sušanka.
Pro domácnosti je dálkové teplo sice pohodlné, o všechno se postará teplárna, ale „full servis“ současně vede k tomu, že spotřebitelé obvykle neřeší nic víc, než jen včasné odvzdušnění radiátorů. Odběratelé centrálního tepla tak mají nejmenší povědomí o tom, kolik za vytápění ročně zaplatí, jak už v roce 2017 ukázala analýza Asociace výrobců minerální izolace.
Náklady na vytápění přitom tvoří 60 procent všech nákladů na energie v domácnosti. „Cena elektřiny či plynu nyní na velkoobchodním trhu EU prudce roste a v blízké době se tento nárůst promítne také na účtech, které platí domácnosti. Cena elektřiny jim v nejbližších měsících vzroste zhruba o dvacet procent, plyn zdraží o patnáct procent, teplo o deset. Růst cen energií bude ale pokračovat i v dalších letech,“ informoval redakci Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Teplo z tepláren podle údajů Českého statistického úřadu odebírá 40 procent všech českých bytů (a dokonce 70 % v bytových domech, pozn. red.), tj. 1,7 milionu dálkově vytápěných českých domácností. Odběratelé centrálního zásobování teplem stále častěji volí lokální vytápění, tedy pořízení vlastního kotle. Je logické, že nejčastěji jde o tzv. esvéjéčka, tedy společenství vlastníků jednotek.
„Hlavními důvody odpojování jsou nejen příliš vysoké ceny tepla, ale mnohdy také nespokojenost s dodavatelem a jeho službami,“ informoval Jan Eisenreich ze Sdružení českých, moravských a slezských SVJ.
