TISKOVÁ ZPRÁVA: Kroky centrálních bank nebudou mít na výši inflace zásadní dopad

Tištění peněz může být velmi riskantní a může vést k celkovému kolapsu ekonomiky, řekl ekonom Kamil Provazník v rozhovoru pro portál Finančního a ekonomického institutu (FAEI.cz). Zároveň ale připomněl, že metodu kvantitativního uvolňování použily v minulosti některé centrální banky zemí, jako jsou Japonsko, USA či Velké Británie.
Ekonom Kamil Provazník. Foto: Archív redakce

Tištění peněz může být velmi riskantní a může vést k celkovému kolapsu ekonomiky, řekl ekonom Kamil Provazník v rozhovoru pro portál Finančního a ekonomického institutu (FAEI.cz). Zároveň ale připomněl, že metodu kvantitativního uvolňování použily v minulosti některé centrální banky zemí, jako jsou Japonsko, USA či Velké Británie.

„Ze zkušeností především z Japonska je patrné, že tento nástroj nemá zásadní vliv na inflaci, avšak způsobuje obrovské zadlužování jednotlivých zemí. USA jsou toho zářným příkladem. Proto kroky Evropské centrální banky a centrálních bank eurozóny nebudou mít na výši inflace zásadní dopad,“ uvedl ekonom v rozhovoru.

Provazník se nedomnívá, že by finanční bublina rostoucího zadlužení států měla splasknout nějak brzo. „Centrální banky skupují dluhopisy vlastních zemí, což umožňuje vládám zvyšovat zadlužení na úkor budoucích generací. Tato bublina samozřejmě může splasknout v momentě, kdy vlády nebudou schopné tyto dluhopisy zaplatit,” připustil Provazník.

Česká centrální banka ale podle Provazníka odvádí skvělou práci, a to právě dlouhodobým působením proti posilující české koruně. „Musíme si uvědomit, že Česká republika nemá příliš mnoho výhod, které by je nějakým zásadním způsobem odlišily od jiných zemí a byly zdrojem ekonomické výhody. Vzhledem k tomu, že Česká republika je země s velmi otevřenou ekonomikou, je právě podpora exportu zásadním prorůstovým faktorem,” uvedl ekonom.

Na druhé straně ale kritizuje, že v devizových rezervách dává ČNB přednost zejména euru. „Nedomnívám se, že by rezervy měly být zaměřeny jen jedním směrem právě z důvodu nejasné predikce vývoje daného aktiva. Proto by měly být rezervy ČNB diverzifikované a nikoli zaměřené převážně na eurové devizové rezervy,” vysvětlil Provazník a podtrhl fakt, že v celkovém kontextu je ale dobře viditelné, jak důležité je zachování národní měny jako aktivního nástroje monetární politiky.

Celý rozhovor s Kamilem Provazníkem si můžete přečíst zde.

Sdílet:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky [S] Pro média

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Do důchodu v 65 letech. Nebo bude všechno jinak?

Čím jsme starší, tím více vyhlížíme magickou hranici 65 let, kdy budeme moci začít čerpat starobní důchod. Finanční prostředky, které jsme každý měsíc či jednou za rok platili státu, se nám konečně začnou vracet a …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jak v zaměstnání (ne)přijít o oblíbenou stravenku?

Poradna
Za kolik u vás v práci máte stravenky? Častá otázka svědčící o tom, že se tato nejoblíbenější zaměstnanecká výhoda může stát nejen konkurenční výhodou, ale i příčinou závisti. Zvláštní je, že málokdo se už zeptá, kolik přispívá zaměstnavatel, i když to je údaj důležitější. Stravenky jsou oblíbené proto, že se za ně dá pořídit nejen oběd, ale také z toho důvodu, že je to snad jediná zaměstnanecká výhoda, kterou …

Partneři Portálu

NOOL
Rolovat nahoru