Tištění peněz může být velmi riskantní a může vést k celkovému kolapsu ekonomiky, řekl ekonom Kamil Provazník v rozhovoru pro portál Finančního a ekonomického institutu (FAEI.cz). Zároveň ale připomněl, že metodu kvantitativního uvolňování použily v minulosti některé centrální banky zemí, jako jsou Japonsko, USA či Velké Británie.

„Ze zkušeností především z Japonska je patrné, že tento nástroj nemá zásadní vliv na inflaci, avšak způsobuje obrovské zadlužování jednotlivých zemí. USA jsou toho zářným příkladem. Proto kroky Evropské centrální banky a centrálních bank eurozóny nebudou mít na výši inflace zásadní dopad,“ uvedl ekonom v rozhovoru.

Provazník se nedomnívá, že by finanční bublina rostoucího zadlužení států měla splasknout nějak brzo. „Centrální banky skupují dluhopisy vlastních zemí, což umožňuje vládám zvyšovat zadlužení na úkor budoucích generací. Tato bublina samozřejmě může splasknout v momentě, kdy vlády nebudou schopné tyto dluhopisy zaplatit,” připustil Provazník.

Česká centrální banka ale podle Provazníka odvádí skvělou práci, a to právě dlouhodobým působením proti posilující české koruně. „Musíme si uvědomit, že Česká republika nemá příliš mnoho výhod, které by je nějakým zásadním způsobem odlišily od jiných zemí a byly zdrojem ekonomické výhody. Vzhledem k tomu, že Česká republika je země s velmi otevřenou ekonomikou, je právě podpora exportu zásadním prorůstovým faktorem,” uvedl ekonom.

Na druhé straně ale kritizuje, že v devizových rezervách dává ČNB přednost zejména euru. „Nedomnívám se, že by rezervy měly být zaměřeny jen jedním směrem právě z důvodu nejasné predikce vývoje daného aktiva. Proto by měly být rezervy ČNB diverzifikované a nikoli zaměřené převážně na eurové devizové rezervy,” vysvětlil Provazník a podtrhl fakt, že v celkovém kontextu je ale dobře viditelné, jak důležité je zachování národní měny jako aktivního nástroje monetární politiky.

Celý rozhovor s Kamilem Provazníkem si můžete přečíst zde.