Vzhledem k tomu, že rozpočtový deficit rychle překoná deset procent hrubého domácího produktu, což je úroveň, která byla v minulém století překročena pouze během druhé světové války a v našem století při pandemií koronaviru, musí vláda urychleně podpořit poptávku po amerických státních dluhopisech.
Americké státní dluhopisy rostou ve všech dobách splatnosti a výnosová křivka se zplošťuje, protože investoři si mohou zajistit nejvyšší výnosy za poslední desetiletí bez daňového zatížení. Akciový trh se propadá, ale vybraná skupina bohatých na hotovost těží z inverzní výnosové křivky.
Pozornost bude patřit akciovému trhu, kde se z velkolepé sedmičky nadstandardně ziskových firem (Amazon, Apple, Google, Meta, Microsoft, Nvidia a Tesla, jež tvoří v USA polovinu veškerého akciového zisku – pozn. aut.) stane dvanáctka.
Do klubu se přidají společnosti Eli Lilly a Novo Nordisk z farmacie, Visa, JPMorgan Chase, království luxusu LVMH, nizozemský výrobce čipů ASML a tchajwanský výrobce čipů TSMC. S tím, jak dvanáct titánů během několika měsíců znásobí svou hodnotu, vzroste nerovnost mezi investory a neinvestory.
Americká vláda si uvědomuje, že politická stabilita závisí na její schopnosti dál financovat obrovský schodek prostřednictvím stále většího množství emisí amerických státních dluhopisů, a tedy nižších úrokových sazeb.
Zvyšování atraktivity amerických státních dluhopisů pro obyvatelstvo ve srovnání s akciemi se proto stane rozhodujícím faktorem. Kongres potom pod silným tlakem Bílého domu osvobodí kapitálové zisky a úrokové výnosy státních dluhopisů od daně.
Když se státní dluh ocitne v rukou domácích investorů, náklady na financování budou méně volatilní. Tento dramatický krok přinese konec kapitalismu, protože peníze se přesunou od soukromých společností k veřejnosti a držba rizikovějších aktiv bude nákladnější.
Dvanáctka titánů si naopak upevní dominantní postavení na trhu, protože těží z dlouhodobě nižších nákladů na financování, zatímco zbytek akciového trhu se hroutí. Přestože se vládě nedaří řešit nerovnost, nižší náklady na půjčky tlumí sociální nepokoje. Následuje dlouhé období znárodňování a státních zásahů do kritických odvětví, která se snaží přilákat kapitál.
Autorka je seniorní specialistka Saxo Bank na strategie fixních příjmů
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
Ameryka chce aby celí svět byl kapitalistický.
To ale ovšem nejde. Ráda se vněšuje do ostatních státu to ale také nejde. Časem jí to tak nebo tak ekonomicky zničí.
Pokuď v USA skončí kapitalismus , tak tady nastolíme komunismus 🙂
Nelze machrovat s prazdnou penezenkou
USA nás vůbec nemusí zajímat. Obchod ČR s USA je zanedbatelný,pár hloupých lidí nakoupilo předraženou a nekvalitní Teslu…..
Trochu to připomíná stav před černým pátkem. Přifukování bezcenných papírků a každý je boháč. Papírově.