Podle průzkumu společnosti Broker Consulting ale více než třetina Čechů (34,1 %), se bude muset spolehnout jen na státní důchod nebo dokonce počítá s tím, že si bude muset přivydělávat. Dnešní padesátníci by proto se současnou výší penze neměli do budoucna počítat.
Od roku 2010 totiž v Česku roste počet lidí ve věku nad 65 let, kteří žijí na hranici příjmové chudoby. Před devíti lety podíl chudých starobních penzistů dosahoval necelých sedmi procent, v roce 2017 to podle statistických údajů bylo už téměř 11 % lidí. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Podle průzkumu realizovaného přes Instant Research od Ipsos má na důchod naspořeno maximálně půl milionu korun zhruba každý druhý budoucí český důchodce ve věku 50 až 65 let (51,3 %). Mírně přes čtvrtinu Čechů (27,3 %) má připraveno mezi sty tisíci až půl milionem a téměř 60 procent respondentů nemá více než 100 000 korun či nemá rezervy vůbec.
„Finančně Češi myslí na stáří velmi málo a hodně pozdě. Ve výsledku si tak na rok vysněné penze našetří průměrný Čech za deset let spoření. Na spokojenou desetiletou penzi by takto museli šetřit 100 let,“ říká Milan Tomášek, ředitel penzijních produktů NN.
„Po odchodu do důchodu většině lidí výrazně poklesne příjem a pojmem výrazně míním pokles mezi 40 až 60 procenty. Nejvíce je to znát u lidí s průměrnými až nadprůměrnými příjmy. Proto je důležité si během ekonomicky aktivního období vytvořit dostatečné rezervy, které budeme čerpat právě v tomto období,“ vysvětluje hlavní analytik Broker Consulting Martin Novák.
Penze by totiž měla být zaslouženým odpočinkem, kdy máme čas a prostředky na své koníčky a rodinu a ne obdobím živoření mezi výplatou od důchodu k důchodu. „Prostředky uspořené v době ekonomicky aktivní části života mají v podobě pravidelné renty zlepšit rodinný rozpočet,“ říká Novák a dodává, že vzhledem ke stárnutí obyvatelstva a postupnému snižování odvodů do průběžného důchodového systému není jisté, že dnešní padesátníci mohou počítat alespoň se současnou průměrnou penzí.
Pokud se na situaci podíváme z hlediska čísel, tak dnešní padesátníci půjdou do důchodu za 15 let. Úmrtnostní tabulky z roku 2016 říkají, že normální délka života mužů v Česku je 82 let a žen 87 let. Tedy v důchodu mohou strávit 17 až 22 let. Tabulka níže ukazuje, jakou reálnou rentu mohou měsíčně čerpat při průměrné délce života a odchodu do důchodu v 65 letech.
| Výše částky naspořené na penzi | 100 000 Kč | 200 000 Kč | 300 000 Kč | 400 000 Kč | 500 000 Kč | 1 000 000 Kč | 2 000 000 Kč |
| Muži (17 let v penzi) | 490 Kč | 980 Kč | 1 471 Kč | 1 961 Kč | 2 451 Kč | 4 902 Kč | 9 804 Kč |
| Ženy (22 let v penzi) | 379 Kč | 758 Kč | 1 136 Kč | 1 515 Kč | 1 894 Kč | 3 788 Kč | 7 576 Kč |
„Tabulka ukazuje, že výraznější rentu nám přinesou až milionové částky. S přibývajícím věkem je třeba totiž počítat se zvyšujícími se náklady zejména na léky a zdravotní péči,“ upozorňuje Novák a dodává: „Proto je alarmující, že podle výzkumu zhruba každý třetí, tedy 34,1 procent, se bude muset spoléhat jen na státní důchod nebo dokonce počítá s tím, že si bude muset přivydělávat.“
Podle nedávného průzkumu NN Penzijní společnosti více než polovina Čechů chce po dosažení důchodového věku přestat pracovat na plný úvazek, přičemž podle statistik mají šanci dožít se přes 80 let věku. „Celkově by tak pro penzi podle svých představ potřebovali našetřit téměř 1,6 milionu korun,“ vypočítává Milan Tomášek, ředitel penzijních produktů NN.
Z uvedeného průzkumu vyšlo najevo, že si lidé většinou myslí, že ke státnímu důchodu by v penzi potřebovali každý měsíc zhruba devět tisíc korun navíc. Ideální důchod, s nímž by Češi podle průzkumu dokázali pokrýt životní náklady a splnit si všechna přání v penzi, by musel dosahovat 21 755 Kč. Od státu přitom lidé reálně počítají s penzí v průměrné měsíční výši 13 078 Kč.
Největší položkou domácností jsou náklady na bydlení
Největší zátěží současných českých rodin jsou náklady na bydlení, tvoří až jednu čtvrtinu výdajů, a to v případě jak hypotéčního úvěru, tak nájemního bydlení. Jenže zatímco úvěr jednoho dne bude doplacen a náklady na bydlení budou tvořit pouze poplatky za služby, u nájmu je pravděpodobný spíše nárůst v čase.
„Pokud tedy rodina splácí hypotéční úvěr, je vysoce pravděpodobné, že k jeho ukončení dojde ještě před odchodem do penze. To znamená jediné – skokové snížení nákladů na bydlení, které po odchodu do penze rodina jistě ocení. Jiná situace je u nájemního bydlení, jeho výše bude stejná i v penzi. Jenže příjem rodiny výrazně poklesne. A náklady na bydlení najednou nemusí tvořit čtvrtinu, ale i více než polovinu rodinného rozpočtu,“ upozorňuje Radek Husák, ředitel OK POINT Brno.
Z výzkumu vyplynulo, že až každý pátý budoucí důchodce ve věku 50 až 65 let (20,3 %) nemá po odchodu do penze zajištěné vlastní bydlení. Nadále bydlet v nájmu bude 17 % respondentů, zbytek předpokládá, že se na stáří buď se odstěhuje k příbuzným, nebo půjde do domova důchodců.
Nejvíce příjmově ohroženou skupinou jsou tedy budoucí penzisté, kteří nemají dostatečnou nebo žádnou finanční rezervu a navíc bydlí v nájmu. Ti musí počítat s tím, že po odchodu do penze se mohou ocitnout na hranici příjmové chudoby, která je nyní stanovena na 11 693 korun pro domácnost jednotlivce.
„Patnáct i deset let do penze je pořád doba, kdy je ještě možné vytvořit dostatečné rezervy, bude to ale trochu finančně bolet. Aby si připravili dva miliony korun do 65 let, tak při průměrném zhodnocení investice 4 procenta ročně by padesátiletý měl investovat 8 100 korun měsíčně, pětapadesátiletý už 13 500 korun a šedesátník pak 30 000 korun. A to si ne každý může dovolit,“ vypočítává Husák.
