Zákon vybraným subjektům například ukládá povinnost zavést efektivní vnitřní oznamovací systém a zabezpečit řádnou ochranu oznamovatelů.
Povinnost zřídit vnitřní oznamovací systém se týká všech zaměstnavatelů s více než 50 zaměstnanci, dále pak veřejných zadavatelů, orgánů veřejné moci a některých dalších subjektů, jako jsou poskytovatelé finančních služeb nebo subjekty podléhající režimu AML.
Ministerstvo spravedlnosti ČR, jež má problematiku ochrany oznamovatelů ve své gesci, však ve své výroční zprávě za rok 2024 poukázalo na fakt, že převádění zákonných povinností do praxe pokulhává.
V rámci své kontrolní činnosti ministerstvo provedlo dvoufázovou kontrolu v celkem 230 subjektech s cílem zjistit, zda zavedly vnitřní oznamovací systém a zveřejnily zákonem předepsané informace. První fáze této kontroly odhalila, že 33 procent subjektů zákonné povinnosti nedodrželo.
V druhé fázi pak byly nedostatky zjištěny u bezmála poloviny kontrolovaných subjektů. Firmy a další instituce pochybily například tím, že zveřejňovaly neúplné informace o vnitřním oznamovacím systému, případně zveřejnily pouze odkazy na systémy jiných subjektů. U některých nebylo možné oznamovací systém dohledat vůbec.
Výsledky výroční zprávy ovšem ukazují i na mnohem více alarmující zjištění, a to na nízkou účinnost právní ochrany whistleblowerů v praxi. Zpráva dokládá hned 13 případů odvety vůči oznamovateli – typicky v podobě rozvázání pracovního poměru, přeložení na jinou pozici, odvolání z funkce, ale také šikany a bossingu –, pokuta však byla uložena jen jedinému subjektu.
Whistleblowing je přitom klíčovým nástrojem prevence protiprávního jednání i jeho odhalování, rovněž však slouží k posilování etiky a důvěry uvnitř organizací. Měl by tak být přirozenou a plnohodnotnou součástí interního kontrolního mechanismu každé organizace.
Právě proto je důležité, aby organizace nejen splňovaly minimální zákonné požadavky, ale také aby budovaly firemní kulturu, v níž budou zaměstnanci motivováni k etickému jednání a nebudou se bát ozvat se.
Whistleblowing by tak firmy neměly brát jen jako pouhou formální položku na seznamu zákonem daných povinností. Měly by ho přijmout jako svou integrální součást a ukázat svým zaměstnancům, že oznamování má smysl a je pro ně bezpečné.
Aby zaměstnavatelé dostáli legislativním požadavkům, doporučují odborníci zkontrolovat a opravit zveřejněné informace a nechat si vnitřní oznamovací systém externě otestovat.
Taktéž je důležité, aby byl oznamovací systém provázán s pravidly pro ochranu osobních údajů, bezpečnostními postupy v oblasti kyberbezpečnosti či s pravidly pro prevenci praní špinavých peněz a financování terorismu. Značný význam má i pravidelné školení jak zaměstnanců, tak klíčových osob ve firmě.
Autorka je CEO pracovního portálu JenPráce.cz
(Redakčně upraveno)
