Nejvíce je nárůst rizikové averze patrný na poklesu tržních úrokových sazeb, především pak těch s delší dobou splatnosti. Obavy o výkon ekonomik se podepsaly i na poklesu inflačních očekávání. Výnos amerického desetiletého dluhopisu tak klesl v průběhu týdne z hodnot mírně nad 1,40 procenta až k 1,25 procenta, v pátek se však vrátil nad 1,30 procenta.
Obdobně se vyvíjely i evropské sazby, kterým směrem dolů možná pomohla i Evropská centrální banka (ECB). Ta včera představila revidovanou strategii své měnové politiky, na základě které bude centrální banka nově cílovat inflaci ve výši rovných dvou procent, zatímco doposud mířila mírně pod dvě procenta.
ECB zároveň uvedla, že bude za určitých okolností dočasně tolerovat i mírně vyšší inflaci. Pro finanční trhy jde o holubičí signál, že měnová politika bude na starém kontinentu pokračovat i nadále ve výrazně uvolněném módu. Na akciových trzích vlna výprodejů silná nebyla a například americký index S&P 500 ztratil během týdne necelé jedno procento.
Zákonitostí rostoucí rizikové averze je to, že jako první zpravidla zasáhne rozvíjející se trhy a středoevropský region tak nezůstal stranou. Na trhu s českou korunou jsme tak tento týden byli svědky vyšší míry volatility, kterou s příchodem letních prázdnin ještě umocnila nižší tržní likvidita. K nižší obchodní aktivitě přispěly i dva dny státního svátku.
Data z tuzemské ekonomiky přinesla tento týden smíšený obrázek. Květnové opětovné otevření obchodů se totiž projevilo ve výrazném nárůstu maloobchodních tržeb. Ty bez zahrnutí prodejů aut vzrostly meziměsíčně o 7,3 procenta, což bylo o poznání více, než se čekalo.
Výrazně vzrostly i tržby poskytovatelů ubytovacích a stravovacích služeb, a to o 53,9 procenta a 37,8 procenta. Na druhou stranu však zklamala květnová průmyslová produkce, která zaostala za očekáváními, když se snížila oproti dubnu o 3,6 procenta. Vliv měly především chybějící vstupy do výroby, které v automobilovém průmyslu vedly až k zastavení výroby.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)