Meziměsíční pokles PPI ovlivnilo především snížení cen energií o 0,4 procenta, bez nich ceny průmyslových výrobců v Německu stagnovaly. To je v kontrastu s tuzemským PPI (zveřejněn minulý pátek, pozn. aut.), který ukázal na citelný nárůst o 0,6 procenta meziměsíčně právě vlivem cen energií.
Celkově však jak německý, tak i český indikátor ukazují na utlumené inflační tlaky v průmyslové sféře, které reflektují slabou poptávku v daném sektoru. To je pozitivní signál pro setrvání inflace cen zboží na nízkých úrovních, alespoň v případě toho nepotravinářského.
Finanční trh zůstává v napětí dopadů druhého mandátu D. Trumpa, který se od pondělka ujímá prezidentského úřadu. Podle dostupných informací je hned od prvního dne ve své funkci připraven zavést řadu exekutivních příkazů.
Ty by měly vykreslovat novou agendu v čele USA, a to od migrační politiky, oblasti energetiky (zejména v souvislosti se zvýšením podílu fosilních paliv a jejich těžby) až po strategii v zahraničním obchodě, byť zavedení tarifů může ještě trvat. Zprávy ohledně toho, že k zavedení tarifů ze strany USA nemusí dojít ihned, poslaly dolar do ztrát.
Americký trh byl na den Martina Luthera Kinga zavřený, což omezilo likviditu. Zelené bankovky před pondělní inaugurací a za slabší likvidity ztrácely a vůči euru oslabily o téměř 1,4 procenta a posunuly se nad úroveň 1,04 USD/EUR.
Středoevropské měny na pozadí slabšího dolaru z toho nakonec těžily a posílily o 0,2 až 0,3 procenta. Česká koruna se opět dostala pod úroveň 25,20 CZK/EUR, nad kterou jí poslala v minulém týdnu zveřejněná domácí inflace. Ta totiž posílila očekávání ohledně snížení sazeb na nadcházejícím únorovém zasedání České národní banky.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
