Podle nás bude celkový stav ekonomiky v kombinaci s inflací setrvávající uvnitř tolerančního pásma inflačního cíle i ve zbytku roku tlačit na další snížení úrokových sazeb. Ještě letos by se tak repo sazba měla dostat pod čtyři procenta. Vzhledem k očekávaným závěrům a komunikaci byla reakce trhů minimální.
Důvěra v tuzemskou ekonomiku se v září podle konjunkturálního průzkumu ČSÚ mírně zlepšila u podnikatelů i spotřebitelů. Spotřebitelský sentiment však stále zůstává pod svým dlouhodobým průměrem, což indikuje, že oživení domácí poptávky bude pouze pozvolné. Dílčí zlepšení nelze vzhledem k vývoji zahraničních sentiment indikátorů z našeho pohledu přeceňovat ani u průmyslu.
Vláda ve středu schválila novelu zákona o státním rozpočtu na letošní rok a návrh rozpočtu na rok 2025. V souvislosti s dodatečnými výdaji na likvidaci povodňových škod byl letošní deficit byl navýšen o 30 miliard na 282 mld. Kč a v příštím roce oproti původnímu návrhu o 11 miliard. na 241 mld. Kč. Skutečný schodek by ale podle ministerstva financí mohl být nakonec mírnější.
V tomto týdnu zveřejněné indikátory sentimentu z eurozóny zlepšení nepřinesly. V Německu v září meziměsíčně poklesly a zaostaly za odhady jak PMI ve zpracovatelském průmyslu, tak Ifo index. V pátek publikovaný souhrnný indikátor ekonomického sentimentu od Evropské komise (ESI) pak ukázal rovněž na mírné zhoršení, a nadále tak setrval pod svým dlouhodobým průměrem.
Celkově sentiment indikátory zatím nenaznačují, že by se ekonomika eurozóny měla ve třetím čtvrtletí vymanit z růstového útlumu. Inflace ve Španělsku i Francii v září poklesla pod dvě procenta. Harmonizovaná inflace ve Francii poklesla na 1,5 procenta meziročně (oček. 1,9 % y/y), ve Španělsku na 1,7 procenta (oček. 1,9 % y/y).
Vzhledem k tomu, že v obou případech bylo zpomalení inflace ještě výraznější, než očekávaly finanční trhy, došlo v závěru týdne k poklesu eurových tržních úrokových sazeb a navýšení sázek na další snížení úrokových sazeb ze strany Evropské centrální banky (ECB) na říjnovém měnově-politickém zasedání. Trhy aktuálně zaceňují zhruba 80% pravděpodobnost poklesu sazeb o 25 bazických bodů.
Nová data z americké ekonomiky byla smíšená. Spotřebitelská důvěra v září výrazně zklamala, když propadla ze srpnových 105,6 na 98,7 bodu, což patrně souviselo s obavami o zhoršování situace na americkém trhu práce. Propouštění nicméně zůstává umírněné, když týdenní počet nových žádostí poklesl na 218 tis. a klesající trend je od lokálního maxima v letních měsících patrný již několik týdnů.
V pátek zveřejněné deflátory osobní spotřeby za srpen ukázaly mírnější než očekávaný růst jádrových cen, když jádrový deflátor vzrostl o 0,1 procenta, zatímco se očekávaly 0,2 procenta meziměsíčně. Zklamal rovněž srpnový růst osobních příjmů a výdajů. Dolar s přispěním těchto dat v samotném závěru týdne oslabil na 1,12 USD/EUR, což znamená mezitýdenní ztrátu ve výši 0,3 procenta.
Česká koruna v závěru týdne z oslabujícího dolaru vytěžit nedokázala. Lehké posílení v páru se společnou evropskou měnou v pátek ze středoevropských měn zaznamenal pouze polský zlotý. Česká koruna k euru lehce oslabila a oproti začátku týdne ztrácela 0,4 procenta, když se obchodovala poblíž 25,15 CZK/EUR.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
