„Stalo se tak v souladu s převažujícím očekáváním. Centrální banka tak reaguje na zmírňování inflačních tlaků, jejichž síla zaostává za její prognózou, a to například v oblasti mezd. Ten byl ve druhém čtvrtletí citelně slabší, než s čím ČNB počítala,“ sdělil ve svém komentáři Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Dezinflační tlaky v ekonomice však pole jeho názoru zároveň nejsou až tak silné, aby se tuzemská centrální banka vrátila k úrokovým redukcím o 50 bazických bodů. „Mzdy totiž rostou znatelně méně, než ČNB čekala, a úrokové sazby redukují už i světově významné centrální banky,“ upozornil Kovanda.
„Klesající trend vykazují již jak úrokové sazby stanovované Evropskou centrální bankou (ECB), tak ty, jež stanovuje americká centrální banka (Fed). To ČNB dává další prostor k redukci svých sazeb, neboť se snižují tlaky na proinflační oslabování koruny, které takový krok vyvolá. Redukce úroků zároveň může oživit spotřebu nebo průmyslovou výrobu, které stále nejsou v optimální kondici,“ dodal.
Snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu není překvapivé ani podle Radomíra Jáče, hlavního ekonoma společnosti Generali Investments CEE: „Vůli zopakovat snížení úroků v tomto rozsahu avizovalo v uplynulých týdnech ve svých komentářích několik členů bankovní rady. Snižování úroků je impulsem pro vyšší čerpání úvěrů a pro oživení domácí poptávky v české ekonomice.“
„Pro zbytek letošního roku se nám jeví jako velmi pravděpodobný scénář dalšího snižování úroků o čtvrt procentního bodu jak v listopadu, tak v prosinci. Pro závěr letošního roku očekáváme repo sazbu na úrovni 3,75 procenta s prostorem pro další pozvolný pokles v průběhu roku 2025. Snižování úroků by se mohlo zastavit na třech procentech,“ sdělil Jáč ve svém komentáři pro portál faei.cz.
Změna úroků centrální banky se podle Radomíra Jáče v ekonomice naplno projeví se zpožděním několika kalendářních čtvrtletí. „Standardně se hovoří o čtyřech až šesti kalendářních čtvrtletích. Jinými slovy: Snižování úroků, k němuž ČNB přistoupila od počátku letošního roku, se v české ekonomice začne naplno projevovat až počínaje prvním čtvrtletím 2025,“ vysvětlil ekonom.
„Není to tedy tak, že by úroky na hypoteční úvěry klesly hned a ve stejném rozsahu bezprostředně poté, co ČNB sníží své úrokové sazby. Nicméně, úroky ČNB nyní směřují jasně dolů, totéž platí o úrokových sazbách ECB či amerického Fedu a v tomto prostředí mohou dále mírně klesat také výnosy vládních dluhopisů a spolu s tím vším by mohly ještě dále klesnout také úroky z hypoték,“ dodal Jáč.
Podle Jaromíra Gece, ekonoma Komerční banky, zářijové zasedání ČNB nepřekvapilo. „Čtvrtbodový „cut“ byl v souladu s naší prognózou a v podstatě jednohlasným analytickým konsenzem. V prohlášení bankovní rada naznačuje zachování opatrného postupu i do budoucna, když nadále zmiňuje možnost zastavení procesu snižování úrokových sazeb v případě naplnění proinflačních rizik,“ všiml si Gec.
„Podle nás bude stav ekonomiky v kombinaci s inflací setrvávající v tolerančním pásmu cíle tlačit na další pokles úrokových sazeb. Na zbývajících dvou letošních zasedáních proto čekáme dvojí snížení repo sazby o 25 bazických bodů. Sazba by se tak na konci roku měla snížit na 3,75 procenta. Terminální úroveň repo sazby ponecháváme na 3,5 procenta,“ uvedl pro faei.cz ekonom KB.
