Tři podoby ruského finančního krvácení: V akciích, v ropě i v měně

Rusko v důsledku sankcí Západu finančně těžce krvácí, a to hned na více způsobů. Ruská burza dne zůstává zavřená třetí den v řadě, nejdéle od roku 1998. Některé ruské firmy však obchodují své akcie i mimo Rusko.
Překvapivě málo zatím Rusko krvácí v podobě oslabování rublu. Ten od minulého čtvrtka, kdy invaze začala, ztratil proti dolaru jen zhruba dvanáct procent. Ilustrační foto: Pixabay.com

Akcie Sberbank obchodované mimo Rusko padají za poslední rok o skoro 99 procent, akcie Gazpromu o více než 87 procent. Až se burza v Rusku otevře, bude to volný pád. Nelze však čekat takové propady jako na zahraničních trzích. Například proto, že cizinci tam mají po uvedení protisankcí nyní zakázáno ruských akcií se zbavovat.

Rusko ovšem finančně krvácí nejen v akciích. Cena barelu ropy Brent v korunách dnes prvně v historii překonala metu 2 500 korun a letí ke 2 600 korunám. Pohonné hmoty v ČR brzy vyletí nad 40 korun za litr. Západ totiž sice ruskou ropu přímo ještě nesankcionuje, ale trh se tak už chová.

Svět, včetně Číny, teď o ni nemá zájem ani ve velké slevě. Takže ropa sice zdražuje, ale Rusko z toho zase tolik nemá. Každopádně přímo sankcionování ruské ropy a ruského plynu, a kompletní odstřižení Ruska od SWIFTu, by finanční krvácení země dále citelně zesílilo.

Překvapivě málo však zatím Rusko krvácí v podobě oslabování rublu. Ten od minulého čtvrtka, kdy invaze začala, ztratil proti dolaru jen zhruba dvanáct procent. Jen třikrát více, než česká koruna. Ta teď poprvé od listopadu 2020, kdy vrcholila pandemie, oslabuje nad 23,00 koruny za dolar. Patří mezi šestici měn, které na ruskou invazi doplácí nejvíce. Koruna od minulého čtvrtka citelně oslabila po boku maďarského forintu, polského zlotého, zmíněného rublu a měn Kazachstánu a Kyrgyzstánu.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 2
Sdílet článek