Trump 2.0: Co čeká finanční trhy?

Zatímco se verze Trump 2.0 formuje, jeho administrativa se věnuje několika politickým oblastem současně. Historicky se nová administrativa soustředila každý rok na jednu dominantní oblast – daňovou reformu v roce 2017, obchodní válku v roce 2018, covid-19 v roce 2020 a průmyslové politiky v roce 2021. Tentokrát je však poměr šumu k signálu mimořádně vysoký.
Trump využívá hrozbu recipročních cel, aby si zajistil přímá vyjednávání s jednotlivými státy. Ilustrační foto: Depositphotos.com
Trump využívá hrozbu recipročních cel, aby si zajistil přímá vyjednávání s jednotlivými státy. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Historicky byl první rok nového prezidenta pro akcie pozitivní, pokud v té době nenastala recese. Poslední čtyři cykly přinesly v průměru 20procentní zisky v prvním roce, zatímco ve druhém roce přibývá více překážek.

Finanční akcie překonaly index S&P 500 v každém prvním roce nového prezidenta od roku 1973, s výjimkou roku 2009. Akcie zdravotnického sektoru pak v prvním roce každé republikánské administrativy od nástupu Reagana v roce 1981 rovněž zaznamenaly lepší výkonnost.

Vzhledem k nejasnému rozsahu a načasování cel se velká část debaty o obchodní politice točí kolem „známých neznámých“. Jasné však je, že devizové trhy jako první reagují na změny v obchodní politice. Aktuální tržní očekávání odpovídají scénáři široce uplatněného globálního cla.

Trump využívá hrozbu recipročních cel, aby si zajistil přímá vyjednáváním s jednotlivými státy, jak ukázal při jednání s indickým premiérem Modim. Pokud by byla tato cla zavedena, dopadla by nejtvrději na rozvíjející se trhy, jako jsou Indie, Argentina, Mexiko, Brazílie, Vietnam, Tchaj-wan a Indonésie.

V takovém prostředí se očekává lepší výkonnost sektoru služeb oproti sektoru zboží. Mezi „vítěze“ by mohly patřit společnosti, které těží z daňových politik zvýhodňujících domácí výrobu, jako Boeing a General Electric, a finanční instituce typu Bank of America a JP Morgan. Naopak firmy, jako Walmart, Nike a Toyota, by mohly čelit problémům kvůli narušení dodavatelských řetězců.

Čína však zůstává specifickým případem. Trump dal jasně najevo, že nechce, aby americké firmy působily v Číně, čímž vytváří tlak na společnosti s vysokou expozicí v tomto regionu. Za zmínku stojí i to, že slabší dolar by nahrával neamerickým akciím, přičemž evropské trhy již započítávají možný konec války na Ukrajině.

Pokud Kongres schválí daňové škrty bez odpovídajícího krytí, dluhopisový trh by mohl zareagovat negativně a tlačit výnosy vzhůru, zejména pokud přetrvá inflace, zavedou se cla a rozšíří se rozpočtový deficit. Trump proto pravděpodobně upřednostní snižování vládních výdajů prostřednictvím DOGE (Úřad pro efektivitu vlády, pozn. red.), což by mohlo negativně ovlivnit sektory, jako jsou základní spotřební zboží, energetika, školství a doprava, zatímco by mohlo prospět akciím obranného průmyslu.

V první polovině roku 2025 by trhy mohly být podporovány likviditou ze strany amerického ministerstva financí. Od dosažení dluhového stropu 21. ledna vláda hradí své závazky bez vydávání nového dluhu, čímž vytváří likviditní impuls ve výši 400 miliard až 500 miliard dolarů, který napodobuje kvantitativní uvolňování. To bude udržovat uvolněné finanční podmínky, dokud Kongres USA nezvýší dluhový strop.

Americký ministr financí Scott Bessent uvedl, že klíčovými indikátory nové administrativy jsou výnosy desetiletých státních dluhopisů, ceny ropy a ceny zlata. Investoři by je měli pečlivě sledovat, aby odhadli směřování budoucí ekonomické politiky.

Autorka je globální tržní analytička společnosti eToro
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek