Přitom podle učebnic ekonomie platí, že země, která uvalí nová cla, se dočká zpevnění své měny. Protože cla vylepší obchodní bilanci. Trumpův ministr financí Scott Bessent při slyšení v Kongresu u příležitosti svého schválení do funkce uvedl, že dodatečné desetiprocentní průměrné efektivní clo zpevní dolar o čtyři procenta.
Takže nyní, když USA průměrné efektivní clo uplatněné na svět zvedly podle odhadu, jejž uvádí agentura Bloomberg, nad 25 procent, dolar by měl posílit o nějakých deset procent. A pomoci tak svým zpevněním tlumit inflační dopad cel na amerického spotřebitele. Jenže dolar místo toho oslabuje, takže inflační dopad cel naopak umocňuje.
Jedním z důvodů, proč dolar neposiluje, jak Trumpova administrativa předpokládala, může být protitah Číny. Ta se podle spekulací trhu zbavuje amerických dluhopisů, tedy klíčového dolarového aktiva. Tyto spekulace v přímém přenosu nelze ověřit. Peking ovšem ještě navíc čínským státním bankám v podstatě přikázal, aby omezily své nákupy dolaru, což rovněž vytváří tlak na jeho oslabení.
S postupným šponováním celních sazeb se navíc ovšem jak Spojeným státům, tak Číně zužuje prostor, jak protivníka v obchodní válce zasáhnout. Podle kalkulace Bloombergu už celní sazba kolem 100 procent, která ve středu začala platit, zastaví většinu čínského vývozu do USA.
Zvýšení sazby dále, třeba na 200 procent, tak už rozsah vývozu Číny do USA omezí méně, než nynější navýšení na 100 procent. Protože už nynější navýšení zkrátka činí většinu čínského zboží v USA neprodejnou. Eskalace americko-čínské celní války je tak tedy v tuto chvíli dramatická, ale to nejpodstatnější z ní už vlastně proběhlo.
Na řadu tak musí přijít další opatření, jak protivníka poškodit, než je navyšování celních sazeb. Bílý dům proto připravuje černou listinu věcí zakázaných k investování. Americké penzijní fondy a další investoři budou mít zakázáno do takto vyčerněných věcí investovat, protože jinak by financovali „čínskou válečnou mašinérii“, jak říká Bessent.
Ministr financí USA také Čínu varuje, aby se neuchylovala k devalvaci své měny. Čínská měna, ta v mimopevninské variantě (méně regulovaná než pevninská varianta, pozn. aut.) ovšem nyní vůči dolaru znehodnocuje na své historické minimum. Takové oslabení alespoň zčásti tlumí účinek navýšení amerických cel, protože vrací čínským exportérům část ztracené konkurenceschopnosti.
Bessentova výzva směrem k Číně, ke zdržení se devalvace v režii Pekingu, naznačuje právě jistou nervozitu americké administrativy, která čekala posilování dolaru, namísto jeho oslabování. Možnou nervozitu Trumpova týmu nerozptyluje ani aktuální analýza Deutsche Bank.
Největší německá banka varuje, že pokud probíhající nečekaný výprodej amerického dluhu, který nemusí mít na svědomí (jen) Čína, ale mezinárodní investoři děsící se nevyzpytatelnosti americké administrativy i hrozby recese v USA, neskončí, bude americká centrální banka muset zahájit nouzové kvantitativní uvolňování – i přes výrazné inflační tlaky v USA.
A za nově vytvářené – nově „tištěné“ – dolary pohotovostně vykupovat právě americké dluhopisy. To by patrně dále citelně zvedlo inflační očekávání v USA a také dále prodražilo náklady obsluhy amerického dluhu. Na druhu stranu, Trumpovi lidé sázejí na to, že svými cly Čínu zasahují více než ona Ameriku těmi odvetnými. Jak to?
Na první pohled se totiž zdá, že situace je symetrická: Trump tento měsíc zvedl clo na Čínu o 84 procent, Čína odpověděla navýšením o 84 procent. Jenže Trumpovo clo se týká daleko širšího okruhu zboží. USA totiž, vyjdeme-li z loňských čísel, dovážejí z Číny zboží za 440 miliard dolarů ročně, zato Čína z USA jen za 145 miliard.
V tomto smyslu tedy Trumpovo clo – byť číselně shodné s čínským – dopadá na čínský zahraniční obchod třikrát tíživěji než clo Pekingu na Ameriku. Náhle je obří schodek amerického obchodu s Čínou Trumpovi vlastně v určitém ohledu trumfem v ruce. Americká cla kvůli právě existenci masivního schodku zkrátka zasahují Čínu třikrát tíživěji, než je tomu naopak.
Právě na to tedy sází americká administrativa. Míní, že Čína nakonec vzájemné šponování celních sazeb utne jako první, protože jí bolí víc. Proto je dosti pravděpodobné, že Trump vyrukuje s odvetou a zvýší clo na Čínu třeba i na 200 procent, i když už tím Čínu poškodí méně než předchozím navýšením na zhruba 100 procent.
Pozn. red.: Americký prezident Donald Trump mezitím ve středu s okamžitou platností pozastavil na 90 dní většině zemí světa zvýšení cel. Pauza se ale netýká Číny, které cla zvedl ze 104 na 125 procent. Ostatním zachoval univerzální sazbu deset procent, informovala americká stanice CNBC.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
