Od zrodu až do začátku letoška cena bitcoinu vzrostla z nuly na 990 000 korun. Od startu právě běžícího roku vzrostla až do nynějška takřka na 2,5 milionu. Cena bitcoinu tak letos poskočila zhruba o 50 procent více než dohromady v uplynulých 15 letech. Bitcoinová komunita už několik let překonání hranice 100 000 dolarů vyhlížela.
Symbolem očekávání, jež se dle skeptiků nemělo naplnit, se staly „laserové oči“. Příznivci bitcoinu totiž modifikovali své fotografie používané v on-line prostředí takovým způsobem, jako by z jejich očí vyrážely paprsky laseru, přičemž se zařekli, že tuto modifikaci odstraní teprve tehdy, až cena bitcoinu překoná právě hranici 100 000 dolarů.
Bitcoinu v posledním měsíci k překonání této mety nebývale pomohlo zvolení Donalda Trumpa prezidentem i fakt, že se Spojenými státy přelije červená republikánská vlna. Republikáni ve volbách získali většinu v Senátu a také ve Sněmovně reprezentantů. Mělo by tak být snazší prosazovat legislativu, jež je k bitcoinu vstřícná.
To potvrzuje i středeční krok Donalda Trumpa, který představuje bezprostřední důvod vzletu bitcoinu nad donedávna zdánlivě nedosažitelnou cenovou hranici. Investory totiž povzbudila zpráva, že nově zvolený prezident vybral do čela Komise pro burzy a cenné papíry (SEC) Paula Atkinse, libertariánsky orientovaného lobbistu ve prospěch kryptoměn.
Hlavním hnacím motorem cenového růstu bitcoinu je nyní tedy hlavně právě postoj nové americké administrativy. Trump už ve své kampani slíbil učinit z USA světové centrum bitcoinu a kryptoměn obecně, ba dokonce položit základ státním strategickým rezervám v bitcoinu.
Pokud se navíc o bitcoinu s respektem vyjadřují bedlivě sledovaní činitelé světa, jako zmínění Putin nebo Powell, zajišťuje mu to další publicitu a v očích širší veřejnosti jej legitimizuje jako celkem již standardní nástroj investiční diverzifikace. Což jen dále umocňuje sháňku po něm.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
