Podle předběžného odhadu Českého statistického úřad (ČSÚ) vzrostl hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí o 0,2 procenta oproti prvnímu kvartálu. Meziročně je HDP vyšší o 2,4 procenta.
„V meziročním srovnání rostla ekonomika shodným tempem jako v 1. čtvrtletí. Meziroční růst HDP o 2,4 procenta podpořila domácí poptávka, zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu,“ sdělil Vladimír Kermiet, ředitel Odboru národních účtů ČSÚ.
Podle analytika Martina Gürtlera z Komerční banky slabší mezičtvrtletní růst HDP může být způsobený tím, že efekt přezásobení amerických firem a domácností pravděpodobně slábl.
„Ty se snažily nakoupit dovážené zboží ještě předtím, než kvůli zavedeným clům na dovoz do USA dojde k výraznému nárůstu cen. To poskytlo podporu celému evropskému průmyslu včetně toho tuzemského,“ uvedl Gürtler pro faei.cz.
„Zatímco po celý loňský rok byl příspěvek čistého vývozu k mezičtvrtletnímu růstu českého HDP záporný a exportní výkonnost ekonomiky se snižovala, v prvním letošním čtvrtletní se příspěvek dostal do výrazně kladných hodnot,“ dodal.
S odvoláním na vysvětlení ČSÚ uvedl, že pro druhé čtvrtletní se již opět indikuje záporný příspěvek čistého vývozu. „Efekt přezásobení nejspíše stále působil, jen nebyl tak silný jako na začátku roku. Tímto směrem ukazují data z USA,“ konstatoval Gürtler.
Z pozitivního na negativní
Vliv amerických cel se tak bude postupně měnit z pozitivního na negativní. „Zatímco na začátku roku efekt amerického předzásobení tuzemskou ekonomiku a její průmysl podpořil v růstu, tak v dalších čtvrtletích tomu bude naopak,“ řekl Gürtler pro faei.cz.
Je tak podle něj možné, že ve druhé polovině letošního roku bude výkon ekonomiky mírně mezičtvrtletně klesat. S odeznívajícím efektem předzásobení by se měly na povrch opět dostat problémy průmyslu, které vedly k poklesu jeho produkce v posledních dvou letech.
„Negativní vliv může navíc mít i zvolnění tempa globálního obchodu kvůli americkým clům. Celkově očekáváme, že letošní růst české ekonomiky by se mohl pohybovat poblíž dvou procent, a to zásluhou silného přelomu roku,“ uvedl analytik Komerční banky.
V celoročních statistikách za rok 2026 by se ale již mělo plně projevit zpomalení ekonomiky z druhé poloviny letošního roku. „Podle naší prognózy by tak růst ekonomiky měl v příštím roce opět zpomalit do blízkosti jednoho procenta, kde se nacházel v loňském roce,“ dodal.
Zpomalení není překvapením
Radomír Jáč, hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE připomněl, že mezikvartální růst HDP na úrovni 0,2 procenta představuje nejslabší mezikvartální dynamiku od prvního čtvrtletí 2024.
„Vzhledem k dění okolo obchodních cel vyhlášených administrativou USA ale není zpomalení mezikvartálního tempa růstu české ekonomiky překvapivé,“ uvedl Jáč pro faei.cz.
Dodal, že meziročním tahounem růstu české ekonomiky byla zejména spotřeba domácností a tvorba hrubého kapitálu, což je položka, do níž spadají jak investiční výdaje, tak tvorba zásob.
„Na straně tvorby HDP byl tahounem meziročního růstu průmysl a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství, obecně se ale dle vyjádření ČSÚ dařilo naprosté většině odvětví v české ekonomice,“ poznamenal Jáč.
Podle něj dosavadní vývoj nahrává tomu, že Česká národní banka (ČNB) ponechá na svém příštím zasedání na počátku srpna repo sazbu beze změny na aktuální úrovni 3,5 procenta. Případné snížení na 3,25 procenta lze očekávat nejdříve v listopadu.
Silnější dopad na Česko
Podle Jana Bureše, hlavního ekonoma společnosti Patria Finance, aktuální vývoj HDP ukazuje, že na Česko nakonec obchodní nejistota dopadla o něco více, než naznačovaly některé měsíční statistiky.
„Co bude dál? Obchodní dohodu EU s USA sice interpretujeme ze středoevropské perspektivy lehce pozitivně, i tak však nadále čekáme několik kvartálů v řadě slabší dynamiky růstu – okolo 0,3 procenta,“ uvedl Bureš pro faei.cz.
„V tuto chvíli proto nemáme důvod měnit náš na tržní poměry poměrně konzervativní výhled pro ekonomiku: 2,1 procenta pro rok 2025 a 1,8 procenta pro rok 2026,“ dodal Bureš.
Analytička Tereza Krček z Raiffeisenbank uvedla, že důvěra spotřebitelů byla v letošním červenci nejvyšší od září 2021. „Předpokládáme, že spotřebitelé podpoří růst ekonomiky svými nákupy po celý letošní rok,“ uvedla Krček pro faei.cz.
„Celní dohoda EU a USA, která eliminovala hrozbu 30procentních sazeb na evropské zboží dovezené do USA a snížila cla na automotive z 25 na 15 procent celoplošně, dodala exportérům alespoň malou jistotu v tom, co mohou následující týdny a měsíce očekávat,“ uvedla analytička.
Připomněla, že její banka odhadovala letošní růst HDP o 1,6 procenta. „V naší predikci jsme ale počítali s 20procentním clem. Vzhledem k solidním číslům z první poloviny roku a dosažení obchodní dohody je reálné, že růst HDP pro letošní rok bude mírně vyšší,“ dodala Tereza Krček.
Nepomohou ani úrokové sazby
Podle analytika PwC Dominika Kohuta budou pro Česko jako malou exportní ekonomiku s vysokým podílem obchodu s evropskými partnery jakékoliv obchodní překážky vždy negativní zprávou.
„To koneckonců potvrzují i aktuální výpočty ministerstva financí, podle něhož dohoda o zavedení 15procentních dovozních cel umaže letošnímu výkonu české ekonomiky 0,2 procentního bodu,“ uvedl Kohut pro faei.cz.
Výkonu ekonomiky ve druhé polovině roku podle něho nepomohou ani nižší úrokové sazby, neboť uvolňování měnové politiky je pro tento rok dle vyjádření bankovní rady ČNB pravděpodobně u konce. Přesto by česká ekonomika měla v celoročním vyjádření mířit k růstu HDP okolo dvou procent.
