V loňském 4. čtvrtletí tak byl mezikvartální růst HDP nejsilnější od 1. čtvrtletí 2022, v meziročním vyjádření vykázala česká ekonomika nejsilnější přírůstek od 3. čtvrtletí 2022. Mezikvartální růst HDP byl tažen spotřebou domácností, vývojem zásob a v menší míře také vládní spotřebou.
Vliv čistých exportů (zahraničních obchod se zbožím a službami, pozn. aut.) byl neutrální, investiční výdaje (hrubá tvorba fixního kapitálu) vykázaly mezikvartální pokles. Stav zásob je doplňován z nízkých úrovní a zásoby by tak měly podporovat mezikvartální výkon české ekonomiky i v dalších čtvrtletích.
U spotřeby domácností je patrný příznivý vliv kombinace nízké inflace a solidního růstu nominálních mezd. Průměrná reálná mzda v české ekonomice roste a tento trend by měl pokračovat i v letošním roce, což povede k dalšímu růstu spotřeby domácností. Tahounem meziročního růstu HDP byly v loňském 4. čtvrtletí zásoby, spotřeba domácností a spotřeba vlády.
Čisté exporty a výdaje na hrubou tvorbu fixního kapitálu (tj. investiční výdaje) měly v loňském závěrečném čtvrtletí negativní dopad na meziroční výkon české ekonomiky. Za celý rok 2024 byl potvrzen růst české ekonomiky na úrovni jednoho procenta.
V roce 2025 by růst HDP mohl dosáhnout zhruba 2,1 procenta, klíčovými tahouny růstu HDP by měla být spotřeba domácností, vývoj stavu zásob a snad také oživení investičních výdajů. Zásadní nejistotu pro letošní rok představuje zahraniční vývoj:
Cla ze Spojených států a obecně rozpoutání obchodních válek by měly na hospodářský negativní dopad; evropský růst sice může profitovat z vyšších výdajů na obranu, tento faktor se ale případně výrazněji projeví spíše až v roce 2026.
Důležitou součástí v úterý zveřejněných údajů za loňské závěrečné čtvrtletí jsou statistiky sektorových účtů, jež popisují situaci domácností a firem z pohledu jejich příjmů, výdajů a úspor. Za zmínku stojí, že reálný měsíční příjem domácností ze zaměstnaní ve 4. čtvrtletí mezikvartálně vzrostl o 0,9 procenta a v meziročním vyjádření o 3,9 procenta, což jsou velmi solidní výsledky.
Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na jednoho obyvatele v loňském 4. čtvrtletí vzrostl meziročně o 1,8 procenta a v mezičtvrtletním vyjádření vzrostl o 0,1 procenta. Reálná spotřeba na obyvatele vzrostla o 3,4 procenta meziročně a o 1,5 procenta v mezičtvrtletním vyjádření.
Míra úspor domácností v loňském 4. čtvrtletí klesla meziročně o 1,3 procentního bodu, na úroveň 18,3 procenta, přičemž klesla i v mezikvartálním vyjádření, o 0,8 procentního bodu. Pokles míry úspor domácností potvrzuje, že tuzemské domácnosti jsou pozvolna více ochotny utrácet, na což má mimo jiné vliv nižší inflace a také klesající úrokové sazby v české ekonomice.
Na straně nefinančních podniků v loňském 4. čtvrtletí míra zisku mezikvartálně klesla o jeden procentní bod na úroveň 44,3 procenta, v meziročním vyjádření byla nižší o tři procentní body. Míra investic nefinančních podniků ve 4. čtvrtletí mezikvartálně stagnovala na úrovni 26,9 procenta, když v loňském 2. a 3. čtvrtletí míra investic pozvolna rostla.
Na úrovni 44,3 procenta byla míra zisku nejnižší od 1. čtvrtletí 2022. Z pohledu krocení inflačních tlaků v ekonomice je postupný mezikvartální pokles ziskových marží podniků dobrou zprávou, neboť by jde o náznak, že strana poptávky již nechce akceptovat další výraznější nárůsty cen.
Výhled na letošní rok je v řadě ohledů zahalen nejistotami: Silnější růst české ekonomiky a čerpání prostředků z fondů EU hovoří pro další oživení míry investic nefinančních podniků, ve stejném směru by působila perspektiva vyšších evropských výdajů na obranu, pomyslný protivítr však bude představovat případné zavádění cel ze strany Spojených států.
Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
