Podle Tůmy si někteří Češi uvědomují, že musí myslet včas na to, aby si životní úroveň zajistili i na stáří. Tůma i další odborníci na investování z AKAT naznačují, že se blíží doba, kdy lidé za to, že peníze do banky přinesou, budou dokonce ještě platit. Tůma uvedl, že reálné znehodnocení peněz v bankách někteří klienti ještě akceptují, ale brzy může nastat i nominální znehodnocení, tedy v číslech, které klient přímo vidí.

Spoří 1,25 miliónů domácností

V bankách mají Češi zhruba dva tisíce miliard. Ve fondech 385,3 miliardy korun. „A to je už nezanedbatelný podíl, který začíná hrát roli,“ dodal Tůma. Nejčastější formou spoření do fondů jsou pravidelné měsíční úložky, průměrně tisícikoruna. Do některého z fondů investuje každý sedmý Čech. Úhrnem spoří 1,25 miliónů domácností. Češi jsou v průměru ochotni investovat do 20 tisíc korun ročně, uvedl AKAT.

Patnáct procent střadatelů ve fondech

Výzkum AKAT ovšem potvrdil, že dvě třetiny Čechů stále ukládají peníze především na tradiční termínované vklady. Patnáct procent však již investuje do nejrůznějších fondů, například nemovitostních či penzijních. „Jsme v situaci, kdy se banky připravují na to, že vklady klientů nebudou vydělávat. Je proto nutné se poohlédnou po jiných možnostech zhodnocování peněz,“ dodala Jana Brodani, výkonná ředitelka asociace.

„Někteří lidé si začínají uvědomovat, že spoření je otázka doby na 25 let, i když většina stále očekává, že si bude spořit a za pět let si peníze i s výnosem vybere. Posouvání k delšímu investičnímu horizontu je velmi podstatné,“ uvedl Jaroslav Mužík z AKAT.

Základní rovnice: Velké oči – větší riziko

Podstatnou brzdou pro investování je podle Brodani nedostatečná finanční gramotnost. Na to ve svém nedávném výzkumu rovněž upozornila Česká bankovní asociace. „Povědomí veřejnosti o kolektivním investování je stále ve veřejnosti chabé, proto je dobré, že byl vyhlášen světový Den investování. Lidé si například stále neuvědomují přímou úměru mezi mírou zhodnocení a rizikem, tedy, že kdy někdo nabízí dvacetiprocentní výnos, znamená to také větší možnost ztráty. Podstatné je ještě více posilovat finanční gramotnost, “ konstatoval Tůma. Podle něho je zarážející, že pouze dvě procenta lidí si spojuje investici s rizikem a ztrátou.

Kolektivní investování je výsadou mužů s vyšším vzděláním, naopak čtvrtina žen nevyužívá žádný z investičních nástrojů. Podle Brodani se například ve Švédsku ovšem tento nepoměr vyrovnal, když v posledních letech je podíl mužů a žen v roli investorů půl na půl.