Je tedy patrné, že problémy se subdodávkami již výrazně slábnou, což vyplývá i z předstihových ukazatelů PMI (index nákupních manažerů, pozn. red.). Dalším kladným přispěvatelem bylo odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla (+0,5 pb) a výroba strojů a zařízení (+0,5 pb). Naopak odvětví, která tradičně pomáhala českému průmyslu v růstu, zaznamenala pokles (výroba kovodělných výrobků a základních kovů, pozn. aut.).
Nové zakázky v meziročním srovnání vzrostly v červenci o 2,2 procenta. Nejvíce jich přibylo v odvětví výroby ostatních dopravních prostředků, chemických látek a kovových konstrukcí. Naopak příspěvek výroby motorových vozidel k růstu zakázek byl negativní na úrovni 2,75 procentního bodu. To do značné míry souviselo s vysokou srovnávací základnou z loňského roku.
Celkově náš další výhled pro český průmysl není příliš optimistický. Hodnota nových průmyslových objednávek v Německu, kde je oproti většině ostatních zemí měřena v reálném vyjádření a není tak zkreslena rychle rostoucími cenami, od února setrvale klesá.
Známky slábnoucí poptávky a produkce jsou patrné jak na domácích předstihových indikátorech, tak na těch zahraničních.
S výsledky průmyslové produkce korespondoval i vývoj v zahraničním obchodě. Ten skončil deficitem 22,8 miliardy korun. Příznivý vliv na celkové saldo měl vyšší přebytek obchodu s motorovými vozidly (o 8,5 mld. Kč) a obchodu s elektřinou (o 7,2 mld. Kč).
K negativnímu výsledku obchodní bilance tak vedl deficit obchodu s ropou a zemním plynem, který byl meziročně vyšší o 24,6 miliardy korun. Příčinou byly jak vyšší ceny na světových komoditních trzích, tak větší dovezené množství. Vývoz se meziměsíčně po sezónním očištění zvýšil o 1,9 procenta, dovoz pak o 0,4 procenta. V meziročním srovnání byl vývoz vyšší o 10,2 procenta, dovoz o 13,8 procenta.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
