Podobný vývoj je patrný také například v průmyslu, jenž je se zahraničním obchodem poměrně značně provázán, nebo v maloobchodu.
Svědčí to o tom, že propad celkové poptávky v tuzemské ekonomice – a také ekonomikách našich klíčových obchodních partnerů – je v souhrnu slabší, než se předpokládalo na jaře. Zčásti jde však o důsledek vládních podpůrných opatření. Po odeznění jejich efektu teprve budeme znát skutečný dopadu koronaviru na ekonomický výkon ČR.
Za vyšším než očekávaným přebytkem zahraničního obchodu ČR je fakt, že po jarní koronavirové uzavírce podstatné části ekonomiky se vývoz rychleji „probral“ než dovoz. Meziroční propad objemu vývozu byl letos v červnu i v červenci výrazně slabší než meziroční propad vývozu ve stejných měsících.
Nejvýraznější propad vývozu je z klíčových exportních odbytišť patrný v zemích nadmíru silně zasažených koronavirovou nákazou. Takže například do Španělska se letos od ledna do července dařilo tuzemským firmám vyvážet jen zhruba 75 procent loňského objemu vývozu za prvních sedm měsíců roku.
Do Spojeného království – kde se navíc přidává nejistota spjatá s podobou obchodního vztahu po ukončení pobrexitového přechodného období – činí letošní vývoz jen necelých 79 procent loňské úrovně. Vývoz do Francie je pak na zhruba 77 procentech loňské úrovně.
Naproti tomu export do Jižní Koreje a Turecka předčí vývoz loňský. Nejčastěji je ale letošní vývoz do klíčových exportních odbytišť na úrovni 88 procent (což je i případ vývozu do Německa – pozn. aut.) až 98 procent loňské úrovně.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
