„Patříme sice do nadnárodní skupiny, ale nechceme poskytovat globální prefabrikované služby. Víme, že se jinak žije v Čechách a jinak na Moravě, a tomu chceme naše služby přizpůsobit. Průzkumy nám pomůžou, abychom zjistili, co skutečně české rodiny potřebují, čeho se obávají, čeho chtějí dosáhnout, budeme tomu moci přizpůsobit svoji nabídku,“ přiblížil obchodní motivaci pojišťovny její generální ředitel Martin Diviš.
Filantropická motivace Kooperativy se týká fungování její nadace. „Zatím všichni dávají peníze až ex-post, až když se něco stane. My si myslíme, že díky průzkumu budeme moci přispět k tomu, aby se problémům předešlo,“ vysvětloval Diviš, které je také šéfem dozorčí rady nadace Kooperativy.
„Naší vizí je v pojištění fungovat podobně, jako kdysi fungovali rodinní lékaři. Ti také věděli o ‚svých‘ rodinách všechno a mohli je tak léčit se znalostí všech souvislostí,“ uzavírá M. Diviš.
Uprchlíky nevidíme rádi
Myslíte si, že imigranti ze zemí mimo Evropskou unii mohou přinést České republice ekonomický prospěch? Na otázku ankety, jejíž výsledky zpracoval Finanční a ekonomický institut (FAEI), odpovědělo 78 % respondentů, že tuto možnost nevidí. Naproti tomu podle 22 % účastníků ankety by příchod uprchlíků mohl české ekonomice pomoci.
Už letní průzkum Eurobarometru prokázal, že uprchlíky ze zemí mimo EU negativně vnímá 81 % dotázaných Čechů, nejvíce z celé Unie. Česko vynikalo ještě v jedné otázce: ve zmíněném průzkumu projevili Češi nejmenší podporu pro společnou migrační politiku v rámci celé EU, pouhých 52 %.
Negativní vztah Čechů k uprchlíkům však není žádnou novinkou a nelze jej vztahovat pouze k současné krizi, kdy Evropu během několika letních měsíců zaplavilo na půl milionu z Asie a Afriky.
Podle Eurobarometru patřili Češi v rámci EU k těm, kdo měli k přistěhovalcům nejodmítavější postoj (74 %) už na začátku letošního roku, tedy před uprchlickou vlnou ze Sýrie. A po Lotyších jsme byli druzí (58 %) v negativním postoji k vůči těm, kdo by se k nám chtěli přistěhovat z některé z unijních zemí. Což je zvláštní postoj už jen proto, že za posledních 60 let vlastně nemáme žádnou historickou zkušenost s početnější imigrací, vyjma Ukrajinců, Rusů a Vietnamců, jichž se však jako obyvatele zemí mimo EU tento výzkum netýkal.
Konec zneužívání příspěvků?
Češi nejčastěji zneužívají příspěvky a doplatky na bydlení a příspěvky na živobytí. Podle údajů Úřadu práce je rovněž časté zneužívání příspěvků na péči, na zvláštní pomůcku, mobilitu nebo dávek mimořádné okamžité pomoci.
Zaměstnancům Úřadu práce se v průběhu loňského roku podařilo odhalit téměř 9 370 případů, kdy někdo neoprávněně pobíral sociální dávky, což jsou údaje zhruba na úrovni roku 2013. V loňském roce 2014 tito odhalení nepoctivci stáli český sociální systém 65 milionů korun.
Od letošního roku však platí pravidla, která by přidělování a čerpání často zneužívaných částek měla výrazně zpřísnit. Nová pravidla pro vyplácení pomoci v hmotné nouzi by měla i přispět k tomu, že skončí bující obchod s chudobou v ubytovnách. Doplatek na bydlení je nově poskytován pouze ubytovnám, které splní hygienické standardy kvality bydlení. Zároveň bude možné poskytnout doplatek na bydlení osobám, které bydlí na ubytovně, pouze se souhlasem obce.
