Žáci byli podrobeni testování celkem ve čtyřech oblastech, kterými byly peníze a transakce, plánování a hospodaření s financemi, riziko a výnos a finanční prostředí. Patnáctiletí prokazovali, do jaké míry jsou schopni identifikovat finanční informace a následně je analyzovat ve finančních souvislostech, vyhodnocovat finanční záležitosti a uplatnit finanční znalosti a porozumění.
Kontext testových úloh vycházel z prostředí, které je žákům známé a blízké – vzdělávání a práce, domov a rodina, osobní sféra a společenská sféra. Žáci tedy mají prokázat nejen znalost základním finančním konceptům, ale především schopnost nabyté informace správně uplatnit v běžných situacích.
Nejlepších výsledků dosáhli děti vlámské části Belgie, Dánska, Kanady a Nizozemska. Výsledek České republiky byl nadprůměrný, srovnatelných výsledků dosáhli žáci v Rakousku, Polsku a USA. Ve srovnání s minulým průzkumem PISA, který se konal v roce 2012, vychází úroveň finanční gramotnosti našich žáků srovnatelně.
O pět procentních bodů narostl počet žáků, kteří nedosáhli úrovně, která je považována za základní. 15 % testovaných žáků tedy není schopno samostatně uplatnit svoje znalosti běžných finančních produktů a konceptů v situacích, které se jich přímo týkají.
Nejvyšších dovednostních úrovní pak dosáhla přibližně třetina, v nejúspěšnějších zemích tento podílům překročil 40 %. „Dosažený výsledek je pozitivní, nicméně je třeba věnovat zvýšenou pozornost žákům, kteří nedosahují základní úrovně finanční gramotnosti, a zaměřit se na zlepšení jejich dovedností,“ okomentoval výsledky ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Bylo prokázáno, že stejně jako celá řada jiných oblastí, souvisí i kvalita finanční gramotnosti na socioekonomickém statusu daného žáka. V České republice dokonce výrazně nadprůměrně, vyšší korelace byla zjištěna pouze v Maďarsku, Bulharsku a vlámské části Belgie.
Socioekonomicky znevýhodnění žáci si méně věří při provádění bezhotovostních finančních operací a pouze 70 % z nich dle svého vyjádření ví, jak hospodařit se svými penězi. Nejlepší výsledky zaznamenali žáci víceletých a čtyřletých gymnázií.
Od roku minulého průzkumu výrazně poklesl průměrný výsledek žáků základních škol (ze 492 na 473 bodů) a žáků nematuritních oborů středních škol (ze 450 na 428 bodů).
„PISA poskytuje důležitou zpětnou vazbu v mezinárodním srovnání. Také výsledky šetření zaměřeného na finanční gramotnost potvrdily řadu faktorů, o kterých víme a které náš vzdělávací systém ovlivňují.
Ať už jde o socioekonomické souvislosti nebo o význam čtenářské a matematické gramotnosti pro úspěšnost žáků v řadě dalších vzdělávacích i životních oblastí,“ řekl ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek.
Finanční gramotnost je povinnou součástí vzdělávání na základních a středních školách již od roku 2013. Do výuky ji lze začlenit různými způsoby. V aktuálně prováděných revizích rámcových vzdělávacích programů důležitost základních gramotností ještě vzroste.
