Hlavním kurzotvorným faktorem bylo tentokráte zasedání klíčových centrálních bank na obolu stranách Atlantického oceánu. Zatímco americký Fed překvapil holubičí rétorikou, u Evropské centrální banky (ECB) tomu tak nebylo.
Pokud jde o data zveřejněná v tomto týdnu, tak pozitivně překvapila ta americká (nepatrně vyšší inflace za listopad, výrazně vyšší maloobchodní tržby za říjen, pozn. aut.), z Německa lehce potěšil prosincový ZEW index, listopadové PMI z Německa i eurozóny jako celku ale za očekáváním mírně zaostaly. Obecně ale sentiment indikátory naznačují, že to nejhorší je za námi.
Americká centrální banka překvapila tím, že pro rok 2024 očekávají členové FOMC (Federální výbor pro otevřený trh, pozn. red.) trojí snížení úrokových sazeb.
Oproti zářijové prognóze tak přibylo jedno snížení navíc. Guvernér Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že předmětem debaty na středečním zasedání již bylo načasování začátku snižování úrokových sazeb.
Pokračující pokles inflace by měl postupně zintenzivňovat tlaky na uvolnění měnové politiky. My čekáme první snížení sazeb v květnu, do konce roku 2024 pak pokles sazeb o 150 bazických bodů.
Naopak na zasedání ECB nebylo snižování úrokových sazeb vůbec diskutováno. Výsledek čtvrtečního jednání tak potvrzuje náš předpoklad, že ECB začne s uvolňováním úrokové složky později než Fed, pravděpodobně až koncem příštího roku.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
