Osvobození od DPH vyšlo loni ve dvou zmíněných měsících veřejné rozpočty na 2,1 miliardy korun měsíčně. Pokud by tedy opatření bylo v platnosti celý rok, vyšlo by celkem na 20 až 25 miliard korun. Přitom by domácnosti byly osvobozeny od daně ve výši 21 procent. Nyní ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje v rámci úsporného tarifu zlevnění o 15 až 20 procent, tedy v podobném rozsahu, přičemž má stát vyjít na 16 až 24 miliard korun ročně.
V obou případech by se tedy domácnosti dočkaly slevy kolem až dvaceti procent, přičemž by to stát vyšlo až na zhruba 25 miliard korun. Úsporný tarif má však domácnosti navíc motivovat k úspornějšímu nakládaní s energiemi, takže na maximální úroveň slevy – tedy zhruba 20 procent – dosáhnou patrně jen tehdy, pokud budou nakládat s energiemi úsporně. Což nebyl případ osvobození od DPH, kdy úleva platila plošně pro všechny, bez ohledu na jejich šetrnost v přístupu k nakládání s energiemi.
Fialova vláda by tedy měla v rámci úsporného energetického tarifu svoji pomoc lépe zacílit, zhruba na 20 procent nejhůře postižených domácností, protože jinak může být opatření pro svoji plošnost nedostatečně efektivní a zbytečně drahé. Zejména proto, že by úsporný tarif pomáhal i domácnostem, které jsou finančně dobře zajištěné, a to i za peníze nejchudších. Protože tarif se vzhledem k silně schodkovému hospodaření veřejných rozpočtů bude platit jen na další dluh. A tento dluh budou ze svých daní, například DPH na potraviny, splácet i ti nejchudší.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
