Zároveň byly revidovány údaje za roky 2019 a 2020: Dle aktualizovaných údajů vrostl HDP v roce 2019 o tři procenta (původní statistika pracovala s růstem 2,2 %, pozn. aut.), v roce 2020 činil propad HDP 5,8 procenta (původně byl loňský pokles HDP reportován na úrovni 5,6 %).
Meziroční pokles HDP v letošním prvním čtvrtletí způsobil propad spotřeby domácností a hrubé tvorby fixního kapitálu, nepříznivý vliv měl také zahraniční obchod (čisté exporty zboží a služeb). Naopak, meziroční růst v prvním čtvrtletí vykázala spotřeba vlády, příznivý příspěvek k výkonu HDP měla také tvorba zásob.
Na straně tvorby HDP byl meziroční pokles v letošním prvním čtvrtletí způsoben nižším výkonem v některých odvětvích služeb, v prvé řadě v obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství, meziroční propad vykázalo také stavebnictví.
Letošní druhé čtvrtletí s veškerou pravděpodobností přinese mezičtvrtletní růst HDP a díky statistickým efektům nízké srovnávací základny bude ve druhém čtvrtletí vykázán rekordně silný meziroční přírůstek HDP. Za celý rok 2021 lze čekat návrat HDP k celoročnímu růstu, náš odhad růstu české ekonomiky v letošním roce činí 3,3 procenta.
Oživení ekonomiky souvisí s pokrokem ve vakcinaci, s nímž je spojeno uvolňování omezení souvisejících s pandemií v odvětvích služeb a v maloobchodu. Tuzemskému průmyslu a exportérům zároveň pomáhá oživení ekonomik našich hlavních obchodních partnerů, ať již hovoříme o západní či střední Evropě.
Zajímavý je pohled na statistiku sektorových účtů za letošní první čtvrtletí: Ta ukazuje stále velmi vysokou míru úspor domácností, což stále souviselo s faktickou nemožností výrazněji utrácet s tím, jak fungování služeb i maloobchodu bylo v prvním čtvrtletí stále výrazně omezeno.
Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na jednoho obyvatele sice v letošním prvním čtvrtletí vzrostl meziročně o 3,5 procenta, reálná spotřeba na obyvatele se ale meziročně snížila o 3,4 procenta. Přesto ale míra úspor domácností oproti závěru loňského roku mírně klesla a naopak se mírně zvýšila míra investic.
Na straně nefinančních podniků se v letošním prvním čtvrtletí zvýšila míra zisku, a to na nejvyšší úroveň od závěrečného čtvrtletí roku 2017, zde je ale nutno zdůraznit, že na růst míry zisku v letošním prvním čtvrtletí měly významný vliv přijaté dotace. Dále se ale mírně snížila míra investic nefinančních podniků, což lze přiřadit omezením a nejistotám souvisejícím s pandemií.
Do dalších čtvrtletí včetně letošního druhého čtvrtletí lze čekat další pokles míry úspor domácností s tím, jak se se znovuotevřením služeb a maloobchodu rozšířila škála příležitostí pro realizaci spotřeby a tedy pro výraznější utrácení. Vývoj příjmů dává domácnostem prostor k navýšení spotřebních výdajů z úrovní, jež byly v souvislosti s pandemií hodně nízké.
Směrem nahoru by se měla vydat také míra investic nefinančních podniků: Tento obrat se sice nemusí nezbytně dostavit hned v letošním druhém čtvrtletí, nicméně lze předpokládat, že k němu v průběhu letošního roku dojde s tím, jak ukončení pandemických omezení a s ním spojené oživení ekonomiky dodají podnikům impuls pro navyšování jejich výrobních kapacit.
Autor je hlavní ekonom Generali Investment CEE
(Redakčně upraveno)
