Uzavřené skiareály: Současný chaos na horách může dále narůst během jarních prázdnin

Situace se pro tuzemské provozovatele skiareálů již stává neúnosnou. I přes slíbené kompenzace, které pomohou jen s částí vynaložených nákladů, areály nutně potřebují zahájit provoz, jinak to bude u mnoha z nich znamenat jejich konec. Redakci FAEI.cz to sdělil Libor Knot, ředitel Asociace horských středisek (AHS), v reakci na dnešní rozhodnutí vlády o pokračování mimořádných opatření.
Aktuálně jsme svědky situací, kdy na uzavřených sjezdovkách sáňkuje, bobuje a jinak se baví desítky návštěvníků. Foto: AHS

„Rozhodnutí respektujeme, ale nerozumíme dalšímu prodloužení uzavření skiareálů, když argumentace pana ministra zdravotnictví Blatného hovoří o nízké epidemické rizikovosti jejich provozu,“ uvedl Knot s tím, že asociace považuje za naprostou hranici termín zahájení provozu skiareálů 29. leden 2021.

„Vyzýváme proto vládu, aby umožnila provoz lyžařských vleků, a to nejpozději k tomuto datu,“ sdělil ředitel asociace. Start provozu v průběhu února podle něj již nic nevyřeší, protože zimní sezóna pro většinu areálu končí okolo 15. března.

Z epidemického hlediska podle Knota vláda nevidí problém ve spuštění vleků. „Je potom otázkou, proč musí zůstat skiareály uzavřeny. Jako důvod uzavření je uváděno nedodržování stávajících nařízení vlády ze strany některých ubytovatelů, kteří údajně nabízí pobyty jako služební cesty, což by za podmínek spuštění areálů mohlo zvýšit mobilitu lidí. S touto nepodloženou argumentací se nemůžeme v žádném případě ztotožnit a nerozumíme, proč jsou lyžařské areály brány jako její rukojmí,“ sdělil ředitel asociace.

PSALI JSME:
Vlekaři jsou v šoku. Do supermarketu se smí a na sjezdovku ne?

Podle Knota provozovatelé lanovek a vleků se od září snaží aktivně spolupracovat se státem, spoluvytváří a naplňují pravidla pro bezpečné fungování tak, aby umožnili bezpečný sport a pohyb na čerstvém vzduchu. „Opakovaně deklarujeme, že skiareály jsou připraveny zajistit bezpečný provoz a sám ministr Blatný připustil, že provozovatelé jsou v areálech schopni zajistit lepší řád, než je tomu teď,“ řekl Libor Knot.

„Nelze ale po zaměstnancích areálů chtít, aby suplovali příslušné státní složky při kontrole ubytovacích zařízení, která neprovozují. Jsme proti jakémukoliv obcházení vládních nařízení, ale jejich kontrolu a dodržování musí zajistit stát. Vláda se ke skiareálům otočila zády uprostřed nejdůležitějšího období a nechává je raději uzavřené, než aby stát plnil svou roli a zajistil u ubytovatelů dodržování vládních opatření,“ konstatoval ředitel AHS.

Současný chaos může podle Knota dále narůst během jarních prázdnin: „Frustrované rodiny a zejména děti potřebují pohyb a pobyt na čerstvém horském vzduchu.“

PSALI JSME:
Skiareály jsou zavřené, ale na sjezdovkách jsou i přesto lidé. Otevřená střediska by na hory vrátila řád

Asociace horských středisek podle něj nemůže akceptovat absenci argumentů, reálných podkladů a čísel, podle nichž je nutno ponechat skiareály dále uzavřeny. „Nelze se divit části provozovatelů, kteří hovoří o řízené likvidaci oboru, nebo zvažují žaloby na způsobené škody,“ uvedl Libor Knot.

Na právní aspekty upozornil také Michal Šesták, daňový expert ze společnosti Moore Accounting CZ: „Ačkoliv se vláda systémově snaží jednotlivými programy přispívat podnikatelům na fixní náklady v době uzavření nebo omezení provozu, tato podpora je značně roztříštěná podle různých oborů podnikání. Parametry programů se také neustále mění. Mimo to je nutné říci, že tento systém kompenzací nevytváří rovné podmínky mezi jednotlivými podnikatelskými subjekty.“

Podle Šestáka jsou kompenzace v podpůrném programu COVID – Sport III Lyžařská střediska navázány na kapacitu a druh lanovek a vleků. „Největší část nákladů provozovatelů lyžařských areálů ale tvoří zasněžování a úprava tratí. Vhodnějším modelem by tedy mohlo být navázání příspěvků na počet kilometrů sjezdovek. Zjednodušení by jistě přinesla také změna k přístupu jejich poskytování například podle rakouského modelu, kde kompenzace tvoří určité procento tržeb z předchozího období,“ navrhl daňový expert.

PSALI JSME:
Kompenzace pro lyžařské areály nemusí být u všech dostatečná

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Podnikání

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.