V Británii otestují nepodmíněný příjem, nápad se líbí i některým českým politikům

Analýza
Další zemí, která otestuje základní nepodmíněný příjem, se stává Británie. V obci na severovýchodě Anglie a ve čtvrti na severu Londýna budou tamní obyvatelé dostávat pod dva roky 1 600 liber měsíčně, tedy zhruba 44 tisíc korun. Badatelé přitom podrobí zkoumání duševní a fyzické zdraví účastníků experimentu.
V obci na severovýchodě Anglie a ve čtvrti na severu Londýna budou tamní obyvatelé dostávat pod dva roky 1 600 liber měsíčně, tedy zhruba 44 tisíc korun. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Nejde o jediný takový současný experiment. Například Němci základní nepodmíněný příjem testují pilotní studií pod vedením berlínského Institutu pro ekonomický výzkum (DIW) už od srpna roku 2020. Studie se účastní 1500 lidí, z nichž 120 získává 1200 eur (zhruba 28 300 korun, pozn. aut.) měsíčně bez jakýchkoli podmínek. Financuje to 140 tisíc drobných soukromých dárců, výsledky by měly být letos.

Idea základního nepodmíněného příjmu je prostá. A zároveň, jak se v dalších desítkách experimentů, které jen od 60. let minulého století proběhly v desítkách míst a zemí světa, v praxi neuskutečnitelná. O její uvedení do praxe se se lidé ale pokouší už vlastně po staletí, vesměs neúspěšně. Přitom každý nový pokus zase a znova vyvolává až nemístný mediální zájem, který je po tolika ztroskotáních už jen těžko pochopitelný. Vysvětlení je jediné: Idea je to nejen prostá, ale také nesmírně svůdná.

Idea nepodmíněného příjmu spočívá ve zrušení systému sociálních dávek i důchodů. Místo něj by se zavedla dávka jedna jediná, pro všechny totožná. Multimiliardář by tedy pobíral stejnou dávku jako nebohý bezdomovec. Všichni obyvatelé dané země by ji dostávali bez ohledu na to, zda pracují či ne, bez ohledu na to, zda pracovat chtějí či ne.

Myšlenka základního příjmu není nová. Už v 18. století se honila hlavou takovým duchům, jakými byli Thomas Paine či Maximilien Robespierre. Dodnes se v různých podobách vrací, je testována v praxi, aby byla zavržena, avšak po čase opět nastolena. Její nezdolná vytrvalost tak už překonává jiný nápad, jemuž pomohl Robespierre – nechvalně – proslout, a sice gilotinu.

PSALI JSME:
Bezpracný příjem nebo sociální dávky?

Zatímco s gilotinou, coby nástrojem výkonu trestu smrti, se Francie rozloučila v roce 1981, pokusy zavést základní příjem jsou stále s námi, nejnověji tedy v Anglii. Naštěstí ideu v Anglii vyzkouší jen na omezeném vzorku. Pokud by se totiž nápad rozšířil po celé zemi, lze se důvodně obávat, že by měl na tamní ekonomiku podobný dopad jako gilotina na životy masově popravovaných v době Robespierrovy hrůzovlády.

Ještě v živé paměti zůstává, jak před několika lety ztroskotal pokus finské vlády. V rámci své snahy o základní příjem náhodně vybrala dvě tisícovky nezaměstnaných, kterým od počátku roku 2017 vyplácela 560 eur (dle dnešního kursu zhruba 13 200 korun) měsíčně.

Klíčovým smyslem celé akce bylo zjistit, zda nezaměstnaní budou motivováni najít si práci právě i přes to, že už určitý, bezpracný příjem – oněch 560 eur měsíčně – garantován mají. Nezapomeňme, základní příjem je nepodmíněný, náleží tedy i těm, kteří pracují.

Kritici ale varují, že nezaměstnané bude od hledání práce odrazovat. Tato obava není neopodstatněná. Opírá se o výzkum z řady zemí, včetně České republiky. Třeba právě data z České republiky potvrzují, že vyšší sociální dávky odrazují od hledání práce, a že si ji hledají – a nacházejí – spíše ti, kteří je mají nižší.

Dobře, proč ale základní příjem vůbec zavádět? Obnovená vlna zájmu o něj – spojená i s neúspěšnými pokusy o uvedení do praxe – trvá od 60. let. Tehdy často spíše liberální, pravicoví ekonomové typu Miltona Friedmana hledali způsob, jak zjednodušit systém sociálních dávek.

PSALI JSME:
V Německu vyzkouší základní nepodmíněný příjem

V České republice myšlenku popularizoval Vlastimil Tlustý, někdejší stínový ministr ODS, který počátkem milénia navrhoval rovnou sociální dávku, která měla postupně nahradit všechny ostatní sociální benefity.

V posledních letech však základní příjem prosazuje spíše levice, u nás Piráti nebo Zelení, a to z podstatné míry v obavě z robotizace, automatizace a umělé inteligence. Lidem prý práci budou mohutně přebírat roboti a umělá inteligence, takže je třeba je garantovaným existenčním minimem chránit před hrozící takzvanou technologickou nezaměstnaností.

Před pěti lety však vítr z plachet stoupencům základního příjmu vzal pohled právě do zmíněného Finska. Tamní pokus se základním příjmem totiž dle plánu skončil v prosinci 2018 a vláda usoudila, že v něm nebude pokračovat. Tehdejší finský ministr financí Petteri Orpo pokračování odmítl, dal přednost důkladné, nikoli však revoluční reformě stávajícího sociálního systému.

Důvodem byla ovšem také skutečnost, že finská ekonomika se nenacházela v záviděníhodném stavu. Bez práce byla takřka pětina mladých lidí. Země se dlouho vzpamatovávala z dopadu světové finanční krize let 2008 a 2009. Pomaleji než Finsko to v celé Evropské unii tehdy zvládaly už jen Kypr, Itálie a Řecko.

S finským fiaskem se základním příjmem však hlasy volající po garanci bezpracných peněz neutichly, ani v Česku. Na základní příjem ale prostě nemáme a ještě dlouho mít nebudeme. Vezměme si třeba starobní důchodce. Ti letos v ČR pobírají průměrně zhruba necelých 20 tisíc korun měsíčně. Pokud by byl zaveden základní příjem, klesne jejich důchod na ani ne polovinu této částky. Tuhle částku přitom budou pobírat všichni dospělí lidé (děti pak částku zhruba poloviční). Tedy nejen potřební, ale také multimiliardáři.

PSALI JSME:
Kromě platu ještě 13,5 tisíc měsíčně od státu. Brali byste to?

Samozřejmě, existují i další varianty. Třeba ta, že starobní penze budou ponechány na stávající úrovni a zruší se „jen“ všechny ostatní sociální dávky. Jenže v takovém případě by základní příjem všech dospělých, kteří ještě nemají nárok na starobní penzi, tedy včetně ovdovělých nebo invalidů, dosahoval jen několika tisíc korun měsíčně. Jinými slovy, invalidé, vdovy a sirotci by si dramaticky pohoršili, zato by ovšem měli miliardáři od státu nově na „dýško“ v restauraci.

Samozřejmě, také je tu poslední možnost – masivně zvýšit sociální výdaje nad současnou úroveň. To však v důsledku znamená mohutné zvýšení daní. Jenže vzestup výdajů by nakonec i při nárůstu daní – které však nelze zvyšovat donekonečna a už nyní je zátěž v případě některých daní neúnosně vysoká – naprosto ochromil běžnou činnost státu.

Zvláště v zemi, která není schopna provést ani důchodovou reformu, ani reformu financování veřejné zdravotní péče, která vykazuje stamiliardové schodky státního rozpočtu a desítky miliard deficitu důchodového účtu. Nebylo by na školy, nemocnice, hasiče, policii. Důsledkem by byl růst veřejného zadlužení, vzestup kriminality, zhoršení dostupnosti zdravotní péče a nakonec rozvrat politického systému. Opravdová gilotina pro českou společnost.

Poučme se z finského fiaska, doufejme, že v Anglii svůj experiment rovněž brzy a bez výraznějších škod ukončí. Zůstaňme u adresných dávek pro ty skutečně potřebné a základní příjem ponechme tam, kde má místo už od času Robespierrových. V šuplíku s visačkou „Utopie“.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

PSALI JSME:
Šestá šokující předpověď pro rok 2021: Základní nepodmíněný příjem vylidní velká města

Zavřít reklamu ×
  1. Taková jakási dávná komunistická myšlenka, že bude všechno zadarmo, jen přijdete a vezmete si co potřebujete. Toto je podobné, kdo by jim pracoval? Je sice pár zodpovědných lidí, ale ti by státní rozpočty neutáhly. Je to naprostá a nerealizovatelná hloupost. Hlavně v době kdy je navíc nedostatek pracovních sil a v době kdy kolabuje státní rozpočet.

    • Ale pracovali, akorát ne celé dny jak je dnes zvykem. Většina lidí by pracovala, kdyby měli možnost zkrácených úvazku což v Česku není.

  2. Celkem rozumím myšlence rovného důchodu a docela jí fandím. Ale tahle pitomost je jak alergie, ať berete , co berete, stejně se občas někde objeví a začne otravovat. Ještě nikomu se nepodařilo vymyslet způsob, jakým z ničeho udělat něco…pan Lavoisier byl moudrý pán a měli bychom ho respektovat i v ekonomice…

  3. Nechápu ty bláboly že u nás lidi odrazují vysoké sociální dávky od hledání zaměstnání když v ČR prakticky maká každý

  4. V podobě kterou nám autor předestřel, je to samozřejmě nesmysl. Ovšem, pokud by základní nepodmíněný příjem byl ve výši, řekněme, základní části starobního důchodu a pro všechny obyvatele bez rozdílu, pak by to smysl dávalo. Základní část důchodu je v současné době cca 4.000,- Kč. Všechny ostatní sociální dávky by mohli být zrušeny, úspora na obsluze těchto dávek by byla opravdu významná. Důchody včetně invalidních a podpora v nezaměstnanosti by se samozřejmě vypočítávali stejně jako dosud. Shrnuto, kdo by nepracoval, měl by celý život příjem cca 4.000,- Kč.

  5. Levicove chatry, ktera jen skodi, se spolecnost nikdy nezbavi, parazitismus je soucasti prirody. Bez levicaku by byl raj na zemi a to je utopie.

  6. Podle mě závisí také na výši této dávky.
    Už nyní se této filozofii přibližuje existenční minimum.
    Dovedu si představit tento experiment i v ČR, avšak s výší dávky, srovnatelné s existenčním, maximálně s životním minimem.
    Pro začátek s menším vzorkem obyvatel – např. několik tisíc – a s výší této dávky, pečlivě propočítané odborníky.
    Je fakt, že by se radikálně ušetřilo mimo jiné i na byrokracii při poskytování dávek.

  7. Do jisté míry by se to financovalo z platů státních zaměstnanců, kteří pracují na oddělení sociálních dávek a důchodů, stejně jako z ušetřených výdajů na provoz budov, kde tito zaměstnanci pracují, popř. z prodeje těchto budov. Částka by musela být taková, aby při dnešním systému nezakládala nárok na příspěvek na bydlení. Jedním z dalších benefitů je pokles kriminality, protože řada lidí, kteří nejsou schopni si na živobytí vydělávat, páchá trestnou činnost od krádeží až po loupežné vraždy jen proto, aby se uživili, protože to jinak neumí.

  8. Naše vláda (a jedno která) s tím má zkušenosti odjakživa. Její příjem byl vždy nepodmíněný tím, že by snad nedejbože dělala něco rozumného a smysluplného.

  9. Neúpodmineny prijem by mel byt alespon z pocatku mnohem nizsi,tedy takovy ktery moc neovlivni lidi zustat bez prace….rekneme minimalni mzda…. tim by se mohli zrusit urady spojene se socialkou do velke miry. U nas bych si to predstavil neco kolem 10tis zpocatku. Ty modely jsou uz davno vypracovany a vsechny pocitaj s pomalym narustem v radu mnoha let kvuli zmene konceptu mysleni lidi….jinak to nema smysl bo to mnozi nepojmou ten koncept. V UK rovnou daji ranec a pak se budou divit ze to nefunguje…coz se prave uz stalo pri pokusech

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Trhy tlačí na Fed, aby byl přísnější

Finanční a konkrétně akciové trhy jsou místem, kde se všechny informace světa scházejí na jednom místě a spoluvytvářejí konsensus, který následně určuje ceny komodit, finančních aktiv, nemovitostí apod. Ačkoli jsou …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Letní tábory pro děti už stojí skoro stejně, jako dovolená u moře

Průzkum
Pobyt v chatce nebo ve stanu v českých luzích a hájích je mnohdy srovnatelný s cenou levnějších zájezdů k moři. Třetina rodičů očekává, že si letos za letní tábor pro své děti připlatí k moři. Každý pátý rodič počítá, že za svou dceru nebo syna zaplatí více než deset tisíc korun. Ukázalo šetření společnosti Provident Financial, který mají Finanční a ekonomické informace (FAEI.cz) k dispozici.